výstižně popisuje metodu spin doctoringu, která je uplatněna například v opakovaných a zfalšovaných prezidentských volbách v Rakousku. Když musí vyhrát ten správný kandidát sníží se klidně věk pro voliče na 16 let!!!
Je to logické, protože mladí lidé jsou dnes nejagresivněji manipulovanou a zpracovávanou skupinou obyvatelstva, která nemá k dispozici dostatečný časový interval k zhodnocení, prohlédnutí a poučení se z chyb. Ale ono to tak bylo vždy. Jen dnes je ta forma a všudypřítomnost propagandy a manipulace s vědomím dovedena téměř k dokonalosti. Protože když na to máte... a když nemáte dost, tak si natisknete...
A co vy? Máte ještě svobodnou vůli?
Abychom pochopili, proč má propaganda zásadní vliv na svobodnou vůli lidí, na jejich poznání, přesvědčení, pravdu, musíme nejprve proniknout do samotné podstaty tohoto jevu. Už Goebbels věděl, že mediální masírka mozku funguje v 99 procentech. Uvádím záměrně tohoto muže, neboť pro Evropana i pro Američana je to velmi výrazná postava z dějin a málokdo asi neví, kdo byl tento muž.
Lidský mozek se dá zpracovat mnoha způsoby, ovšem nejúčinnější způsob, jak změnit člověku jeho svobodnou vůli bez násilí, je masívní propaganda. Totální průnik do svobodné vůle člověka se podařil v historii jen dvěma způsoby – náboženstvím a propagandou. Mediální propaganda, pokud je sofistikovaně vymyšlena a speciálně vedena, je naprosto famózní záležitost z pohledu nezávislého pozorovatele. Dokonce se nestydím říci, že je i obdivuhodná v jistém smyslu a je ukázkou toho, že člověk se opravdu učí celý život a dokáže to bezezbytku zúročit.
Pokud chceme zacílit na svobodnou vůli lidí v masovém měřítku, nepotřebujeme v podstatě žádný režim. Propaganda totiž dostala mnohem sofistikovanější podobu, než s jakou pracoval zmíněný Goebbels. Vzhledem k tomu, že tento muž neměl možnost pracovat v globálním měřítku masově tak, jako dnešní média, i tak má na svém kontě úspěch milionů podřízených svobodných vůlí. A to se počítá.
Velké zpravodajské agentury jsou dnes mediální kolosy. Zapomeňte, že by tu šlo o klasickou poctivě vydřenou novinařinu. Tyto agentury se chovají stylem rádiového vysílače vtom smyslu, že vlastně fungují jako agregáty informací. Něco jako radiový vysílač, který do svého přenosového pásma pouští jen úzkou skupinu vstupních zdrojů. Informace jsou přebírány od velkých serverů, velkých novin, mainstreamu a od vybraných VIP blogerů. Mainstream je v soukromých rukách, mnohdy v nadnárodních svazcích a všechny tyto agentury šíří jeden typ informací. Ne všechno, co se do zpravodajského pásma dostane, je zpravodajství.
Agentury Reuters, AP a AFP tvoří 99 procent všech mediálních zpráv v USA a EU. Každou minutu chrlí tisíce zpráv. Tyto zprávy přebírají národní tiskové agentury jednotlivých zemí. Od nich to převezmou noviny, média a TV. Kdybychom se začali pídit hluboko do původu těchto zpráv, tak už nezjistíme kdo je vlastně prvotní autor, kde vznikaly a kdo je certifikoval jako validní. Dnes jako certifikace stačí to, že ta zpráva, informace, vypadla z jedné z těchto zmíněných agentur. Představuje to obrovskou hrozbu pro informační integritu v médiích. Zpravodajské obří agentury nikdo nekontroluje a neověřuje jejich vstupy.
Alternativní servery nemusí být nutně pravdivější, neboť propaganda jede celosvětově na plné obrátky. Ovšem na rozdíl od mainstreamu, v alternativních médiích už probublává a někdy i tryská na povrch nezkreslená informace, zásadní informace, jež je pravdou bez kudrlinek, příkras a bez úprav. Čtenář má tak jedinečnou možnost uplatnit svobodnou vůli a může informaci z alternativního zdroje porovnat s informačními produkty z mainstreamu.
Pro corticky laděné jedince neplatí posuzovaní zpráv v médiích dle rčení „Bylo to v TV, tak je to pravda..“, nebo „..psali to na nejserioznějším serveru, je to zaručeně pravda..“ Kdo zná jako já, že pravda je základní filozofický pojem, ví, že pravda je vzácná a křehká.
Abych vám uvedla příklad modelového mainstreamu, nemusím chodit daleko. Všichni si vzpomenete jistě na, již poněkud vyčpělou, kauzu Pussy Riot. Tyto dívky provedly výtržnost v kostele a policie je zatkla, což je logické a stalo by se jim to v každé západní zemi, v USA i u nás. Zahraniční média ovšem tuto informaci z ruských médií vynesla a přenesla ji na hlavní stránky západních serverů a novin. Modelace prvotní informace proběhla následovně tak, že ruský režim uvěznil disidentskou skupinu. Tato surová propaganda měla za úkol přesvědčit širokou veřejnost, že pokud nemůžete v kostele řvát oplzlé texty, skákat, svlékat se za doprovodu zvukové aparatury, tak je to jasný důkaz diktatury, nesvobody a totalitního režimu.
Pokud chceme pochopit, proč to tak perfektně vychází, je nutné si vysvětlit, jak vůbec funguje kampaň. V ČR chodí masově k volbám lidé hlavně v Praze a Brně. A další zásadní věc je ta – že čím starší člověk tím méně je zaručeno, že podlehne tzv. spinu. Léta praxe a Korzybskiho „vazba času“ poučila lidi, kteří stojí za kampaněmi i propagandou. Některé kampaně i ty americké, tzv. řízené kampaně, dojely totiž na zoufale nízkou volební disciplínu mladých voličů. Převažovali většinou voliči nad 43 let věku. Jak tedy zaujmout prvovoliče a hlavně mládež? Nápad musí mít šťávu a musí se přizpůsobit myšlení i mluvě těchto velmi mladých lidí.
Co takhle kníže s čírem, kníže podporující a souznící s Pussy Riot, kníže se slovníkem hovno, prdel, neposrat se z toho..hmm? Ty vole to je vono! Ta kampaň se opravdu povedla, protože u knížete to přece těm mladým nevadí, naopak, přiblížil se jim jak jen mohl. Ten přece není provinční, vole! A kampaň byla na světě. Scénář zaslouží potlesk. Jenomže to nevyšlo, kurňafix, kde jsme udělali chybu? Na Hrad usedl pan Zeman. A to byl průser, přátelé, velkej průser, protože toho tam nemohl nikdo potřebovat, lidového prezidenta, který hájí úplně něco jiného než bylo domluveno? Chodí mezi lidi a rozmlouvá s nimi? Kdo to kdy viděl? Jste se posrali, ne?
Američané ho na Hradě nechtěli. Mohli se zvencnout. To už ví dnes každý. A Brusel ho taky nechce. Paní Merkelová taky musela obrátit vstřícný postoj k Rusku o 180 stupňů, proč asi? Německé neziskovky jako i české neziskovky používají úplně na chlup stejné prvoplánové šablony i scénáře při demonstracích. Používají anglické transparenty, anglické poradce, není to nic co by agentury neznaly. Američané si hlavu nelámou s tím, že už se to o nich ví. Oni prostě vydají dementi a šmytec. Dementují co potřebují. A funguje to.
My nemáme sice Pussy Riot, ale máme Ztohoven. V podstatě to samé v bledě modrém, akorát jsou to kluci. A krucifix si v kostele asi strkat do zadnice nebudou, nebo jo? Takže pro ně se musí vymyslet jiný scénář, aby to mělo taky tu patřičnou šťávu a chutnalo těm, na které je zacíleno. A tak jsou z nich dnes spidermani s červenými trenclemi. Takže tu potencionální skupinu voličů, kterou potřebovali oslovit, oslovili. Kluci šikovní, že? Proto ten vizuální projev. To je totiž už důležitý základ dnešní kampaně. Transparenty už nestačí. A když k tomu všemu ještě budete používat mluvu na kterou mládež slyší, nebo označíte prezidenta za dědka provinčního a navíc to okořeníte hnědým flekem, jste IN a máte to v kapse. Tak to prostě je.
Vizuální projev je v jednadvacátém století novou alternativou a mocnou zbraní propagandy a médií. Vzpomeňme třeba i na grafity anonymních jednotlivců, či umělců a jiné roztomilosti. Stačilo se odpíchnout výš a...
Slovníček:
spin doctoring– technika předvolebního boje, kdy donutíte média postavit otázku veřejné diskuze okolo jediného a mnohdy banálního zástupného tématu. Vezmete téma, ve kterém je vaše strana nejsilnější a váš soupeř nejslabší. Prefabrikovaný průzkum veřejného mínění, o který se postará právě agentura, potom ukáže, že toto téma zajímá voliče nejvíce. Spustí to očekávanou lavinu a průzkum změní výsledky voleb. A věřte si nebo ne, změní.
prefabrikace– předpříprava mediálního mínění odvozeného od plánovaného předpokladu průzkumu občanských postojů a názorů. Je to hlavní model ovlivňování svobodné vůle obyvatel v západních zemích a USA. Skrze prefabrikaci lze rozpoutat revoluci i válku, zvrátit výsledky voleb na poslední chvíli, dostat neparlamentní stranu do sněmovny, zajistit rezoluci rady OSN atd.