Další veletrh zbraní, aby ty staré ve skladech znovu nerezivěli…?
Zní to jako krutý žert vrahů, co se vracejí na místo svého hrůzného činu, když se dnes loďstvo EU a USA pod záštitou OSN znovu připravují k útoku na kdysi nejbohatší zemi Afriky, z níž udělaly před pěti lety stát bezvládí, chaosu a anarchie svojí „bezletovou zónou“ a veletrhem zbraní…
Začalo to předposlední březnový víkend 2011, kdy byl slavnostně otevřen libyjský veletrh zbraní páté generace. Konalo se slavnostní přestřižení pásky za účasti delegací USA, Kanady, Itálie, Francie a Španělska. A Libye vzápětí čelila masivnímu útoku koaličních sil. K francouzským letounům se přidaly britské a americké síly; USA současně převzaly velení….
Z amerických i britských lodí a ponorek bylo vypáleno prvních 112 střel Tomahawk. Nasazení britských sil potvrdil premiér David Cameron, jenž nyní proslul aférou v Panamagate. Před lety však měl na mysli jen ropu a prodejní přehlídku nejmodernějších zbraní. Vystavovatelé se drželi praxe, že stroje vyzkoušené v přímém boji mají nejlepší rating. Kralovaly především letouny Eurofighter Typhoon v řadách britské RAF, pro které byla mise nad Libyí prvním bojovým nasazením…
A vystavovatelé se činili. Jejich nové výrobky prodělávaly ten pravý křest v duchu bojové písně: Přes spáleniště, přes krvavé řeky… Bylo nutné se předvést; co nejvíc zničit a zabít. Zájemci o obchod vše pečlivě sledovali a dělali si černé puntíky. Jak na ten marketink zbrojní nabídky a poptávky reagovala OSN? Její Rada bezpečnosti klidně schválila rezoluci č. 1973 na „ochranu libyjských civilistů“ před útoky armády Muammara Kaddáfího. Jen prázdná pokrytecká slova. Zbraně páté generace si prostě už dávno zabukovaly území, na němž zbrojaři pořádali svoji obchodní předváděčku.
Suma sumárum: Před rokem 2011 byla Libye nejspravovanější země Afriky s denní těžbou 1,6 milionů barelů ropy. Nejvíc v Africe a 3,3 procenta světové těžby. Navíc Libyjská centrální banka, která byla pod přímou Kaddáfího kontrolou, měla téměř 144 tun zlata. Libye tak byla mezi 25 zeměmi světa s největší zásobou drahého kovu za 6,5 miliardy USD. Kaddáfí…
Došlo k historickému zvratu a propadu v ekonomickém a sociálním vývoji země. Úspěchy byly zlikvidovány, celá země byla destabilizována a zničena, její lidé vrženi do propastné chudoby. Cílem bombardování armádami EU a Spojených států, potažmo NATO bylo od prvopočátku zničit životní úroveň zemí, jejich zdravotnickou infrastrukturu, školy a nemocnice, jejich systém dodávek vody a energií všeho druhu. Válka je dobrý byznys, na vypálenou zemi nastoupily banky s lichvářskými půjčkami pro její znovuvybudování… Bush ml., Cheney i Riceová věděli
Během války bylo zabito více než 50 000 lidí a proběhlo na 20 000 vzdušných útoků. Po jejím formálním ukončení zůstala země rozparcelovaná v nepřehledné směsici lokálních struktur, v níž vzájemně soupeří nebo spolupracují skupiny konstituované na základě kmenové solidarity, náboženské příslušnosti a ekonomických zájmů. O „právo a pořádek“ se starají místní milice, z nichž nejefektivněji operují islamistické skupiny jako například Štít Libye z Misuraty. Mnohé z nich jsou napojené buď na Muslimské bratrstvo, nebo na al-Kajdu, později na vzniklou nejbohatší teroristickou organizaci IS-DAEŠ… A máme tady rok 2016 a supové se znovu slétají. A opět je tu generál Chalíf Haftar, kdysi pouštní liška Kaddáfího. Haftar je v Libyi známá postava perfidního zrádce. http://a2larm.cz/2013/10/libye-humanitarne-zniceny-stat/
Vystudoval vojenskou akademii v Benghází, válečnickému umění se učil i v Sovětském svazu a Egyptě. V roce 1969 stál po boku Muammara Kaddáfího při jeho puči proti králi Idrísovi. Oba mladí vojáci pocházející z beduínských kruhů věřili, že Libyi může spasit jen armáda. „Byl jako můj syn a já jeho duchovní otec,“ vzpomínal později na svého věrného Kaddáfí…
Takový je popis odpadlického libyjského generála Chalífy Haftara, s nímž v těchto dnech úzce spolupracují francouzské speciální jednotky, stejně jako ty americké, které provádějí pod dohledem generála Davida Rodriguese průzkumné lety svými drony a také opět bombardují. Jako by Libye už nebyla dostatečně zničená; fyzicky, materiálně i politicky, když má nyní čtyři vlády, z nichž jednu tvoří teroristé IS-DAEŠ, kteří spolupracují s pašeráky; ti mají nyní snadný úkol, jak si vydělat další miliony dolarů, aniž by riskovali.
Je zde totiž neuvěřitelný paradox; vojenské lodě západních spojenců musí kotvit v mezinárodních vodách asi tucet námořních mil, tedy něco přes dvacet kilometrů od libyjského pobřeží, což vytváří další tragikomické dějství-pašeráci připlují s běženci na hranicích mezinárodních vod, vyloží do chatrných gumových nafukovacích člunů uprchlíky, od nichž předtím vybrali statisíce dolarů, aby jim poté ukázali na nedaleko kotvící americko-britsko- francouzské vojenské křižníky s doporučením, aby dopluli až k nim a oni je naloží na své paluby. Heslo dne zní: „Vezmeme vás na půl cesty, dál poplujete na lodích evropského námořnictva, které si nedovolí vás nevylovit a nevysadit u evropských břehů…“ No, nekup to…
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy, co dostává na frak, kam zběsile „humanitárně“ vtrhne, je najednou schopná útočit na dvou frontách – na libyjské i syrské; má totiž plán „B“ pro případ, že současné příměří v Sýrii padne, o což není problém se postarat, a v zemi opět naplno propuknou boje. Rusům další naschvál. V Bílém domě je na stole seznam zbraní, které jsou Američané připraveni dodat vzbouřencům proti režimu prezidenta Bašára Asada. S odvoláním na své zdroje to napsal list Foreign Policy. Další veletrh zbraní, aby ty staré ve skladech znovu nerezivěli…?
Inu, kolika zemím světa už takto jejich lidu přinesli vojáci USA svobodu a demokracii? A nikdo nevyvěšuje libyjské či syrské vlajky, jelikož pokud někdo porušuje nějaká lidská práva mnohem víc, než kdysi tibetští lámové, co dostali přes prsty od Číňanů, tak jsou to globální záškvary z nejzadluženějšího „civilizovaného státu světa“ USA se stovkou vojenských základen v zahraničí a dvěma tucty tajných věznic tamtéž, přitom alibisticky mimo americkou jurisdikci…