Principy řízení globálního prediktora. Jak jednoduše probíhá manipulace s lidstvem na energetické úrovni.

Následující dokument, který v originále nese název Silent Weapons for Quiet Wars, a je na něm uvedeno datum květen 1979, byl 7. července 1986 nalezen v kopírce IBM, která byla koupena při odprodeji nadbytečných zařízení. Podle M. W. Coopera se tato příručka týká vyhlášení války lidu Ameriky Ilumináty, které bylo formulováno Politickým výborem Bilderberské skupiny během jejího prvního setkání v roce 1954.

 

Vítejte na palubě!

 

Tato publikace byla vydána při příležitosti 25. výročí třetí světové války, nazvané klidná válka, která je vedena s použitím osobního biologického válečnictví, bojována tichými zbraněmi. Obsahuje úvodní popis této války, její strategie a její zbraně.

 

Nutnost utajení

Je samozřejmě nemožné o diskutovat sociálním inženýrství nebo automatizaci společnosti, tj. inženýrství sociálních automatizačních systémů (tiché zbraně) v národním nebo celosvětovém měřítku bez předpokladů rozsáhlých cílů společenské kontroly a zkázy lidského života, tj. otroctví a genocidy.

Tato příručka sama o sobě je analogickou deklaraci záměru. Takový dokument musí být zabezpečen před veřejným zkoumáním. Jinak by mohl být považován za technicky formální vyhlášení vnitrostátní války. Kromě toho, kdykoli nějaká osoba nebo skupina nebo skupina osob v pozici moci a bez úplné znalosti a souhlasu veřejnosti, užívá takovou znalost a metodiku pro hospodářské podrobení; musí být pochopeno že stav vnitrostátního válčení existuje mezi osobou nebo skupinou osob a veřejností.

Řešení dnešních problémů vyžaduje přístup který je nemilosrdně upřímný, bez trápení se s náboženskými, mravními nebo kulturními hodnotami. Máte schopnosti pro tento projekt, protože jste schopni pohledu na lidskou společnost s chladnou objektivností, a přesto analyzovat a diskutovat své postřehy a závěry s jinými lidmi podobných intelektuálních schopností bez ztráty ohleduplnosti nebo pokory. Uplatnění takových předností je ve vašem vlastním nejlepším zájmu. Neodchylte se od jich.

 

Historický úvod

Technologie tichých zbraní byla vyvinuta z operačních výzkumů, strategické a taktické metodiky vypracované vojenským vedením v Anglii během II.světové války. Původním účelem operačních výzkumů bylo studovat strategické a taktické problémy protivzdušné a pozemní obrany s cílem účelného využití omezených vojenských zdrojů proti nepřátelům (tj. Logistika).

Mocní tohoto světa si brzy uvědomili, že stejné metody by mohly být užitečné pro totální kontrolu společnosti. Byly ale nutné lepší nástroje. Sociální inženýrství (analýza a automatizace společnosti) vyžaduje korelaci ohromného množství nepřetržitě proměnných ekonomických informací (dat) a jejich zpracování výkonným počítačovým systémem, aby bylo možné předvídat, kdy společnost dospěje do určitého požadovaného stavu.

 

Reléové počítače byly velice pomalé, ale elektronický počítač, vynalezený r. 1946 J. Presperem Eckertem a Johnem W. Mauchlym, tyto požadavky již splňoval. Dalším průlomem bylo vyvinutí simplexní metody lineárního programování v r. 1947 Georgem B. Danzigem. Vynález tranzistoru v roce 1948, J. Bardeenem, W. H. Brittainem a W. Shockleyem, znamenal příslib bouřlivého rozvoje počítačové techniky, který umožnil zmenšení prostoru a spotřeby energie.

S těmito třemi vynálezy, jak lidé v mocenských pozicích silně tušili, by bylo možné ovládat svět pouhým stlačením knoflíku. Rockefellerova nadace okamžitě poskytla Harvardské universitě grant na čtyřletý výzkumný projekt pro studium struktury americké ekonomiky. O rok později, v roce 1949, připojilo vojenské letectvo Spojených států. V roce 1952 původní dotační období skončilo, proto byla svolána schůzka elity na vysoké úrovni, která měla stanovit další fázi sociálních operačních výzkumů. Harvardský projekt byl velmi plodný, jak vyplývá ze zveřejněných výsledků v roce 1953, jež naznačují uskutečnitelnost hospodářského (společenského) inženýrství. (Studies in the Structure of the American Economy, © 1953 by Wassily Leontief, International Sciences Press inc., White Plains, New York).

Koncem čtyřicátých let stála již nově navržená a čerstvým pozlacením se blyštící válečná mašinérie na podstavci, připravena ke startu. S vynálezem maseru v roce  1954 vznikl příslib neomezeného zdroje energie, založený na fúzi atomové energie těžkého vodíku obsaženého v mořské vodě. Z tohoto pohledu se zdálo, že příslib neomezené společenské moci je otázkou několika příštích desetiletí. Tomu již nešlo dále odolávat; proto mezinárodní elita, shromážděná na schůzce konané v roce 1954, vyhlásila světu ticho válku. Ačkoli byl systém tichých zbraní o 13 let později téměř odhalen, vývoj nových zbrojních systémů nikdy neutrpěl žádnou vážnou újmu. Tento dokument byl vytvořen u příležitosti 25. výročí začátku klidné války - skryté vnitřní války, která zaznamenala již celou řadu vítězství na různých frontách po celé světě.

 

Politický úvod

V roce 1954 osoby v mocenských pozicích již dobře rozpoznávaly, že je jen otázkou několika příštích desetiletí, kdy bude technologie tichých zbraní moci být použita v masovém měřítku, aniž bude široká veřejnost schopna si uvědomit, že tyto zbraně byly vůbec použity. Předmětem prvotního zájmu, z hlediska ovládnutí společnosti, byly  přírodní vědy zabývající se energií. .

 

Energie

Energie je považována za klíč ke všem aktivitám na zemi. Přírodní vědy studují přírodní zdroje energie a jejich využití (ovládnutí). Společenské vědy (shrnuté pod pojmem ekonomie) studují společenské zdroje a jejich ovládnutí. Oběma vědním oborům je jedno společné - využívají jako základ matematiku. Matematika je tedy primárním základem nauk o energiích. Ve společenském ohledu může pak být účetní králem - pokud ovšem veřejnost bude držena v nevědomosti o principech a metodologii účetnictví.

Sečteno a podtrženo - každá věda je prostředkem vedoucím k určitému cíli: prostředky jsou znalosti a vědomosti, výsledkem je jejich využití (kontrola). Jak známo, výsledek vždy ospravedlní prostředky. Takže tu máme jednu stěžejní otázku: kdo na tom všem získá, kdo z toho bude mít užitek?

Na schůzce v roce 1954 to byla otázka prvořadé důležitosti. Ano, diskutovalo se i o "mravním hledisku", ale nakonec bylo z perspektivy přirozeného výběru odsouhlaseno, že národ nebo lidstvo jako celek, nepoužívá-li svůj rozum a svou inteligenci,  lze řadit na stejnou úroveň se zvířaty (jež podle světových elit rozum nemají). Takoví lidé jsou tahouny a potravou na stole, a to dobrovolně a s jejich souhlasem.

V zájmu budoucího světového řádu, míru a klidu, bylo rozhodnuto proti americké veřejnosti vést soukromou tichou válku  s konečným cílem trvale přesunout přírodní a společenskou energii (bohatství) od neukázněného a nezodpovědného davu do rukou ukázněných, zodpovědných a ctihodných nemnohých.

Aby se tento cíl mohl uskutečnit, bylo nutné vytvořit, zabezpečit a používat nové prostředky, které, jak se ukázalo, si podle svého principu a rafinovaného působení vysloužily přezdívku tiché zbraně. Konečným cílem ekonomického výzkumu, prováděného magnáty kapitálu (bankovnictví), průmyslu (výrobky) a služeb, je vytvoření zcela předvídatelné a manipulovatelné ekonomiky.

Aby toho mohlo být dosaženo, je třeba "podřadné složky" společnosti dostat pod úplnou kontrolu. To znamená, že je třeba je již od útlého věku vychovávat tak, aby pod dlouhodobým tlakem sociálních povinností poslušně ohnuly hřbet, aby neměly možnost ani příležitost zpochybňovat řád věcí. Z toho důvodu je třeba v samých základech rozpoltit veškeré principy funkce rodin "podřadné třídy". Rodiče do krajnosti zaneprázdnění plněním pracovních povinností musí být donuceni dávat děti do celodenních státem ovládaných výchovných středisek.

Kvalita vzdělání dostupného pro podřadnou nižší třídu musí být tak špatná, aby se co nejvíce prohloubila propast mezi ní a vyšší třídou. Přitom tato propast musí zůstat pro nižší třídu nepostřehnutelná. S takovým handicapem hned od vstupu do života nemají dokonce ani bystří jednotlivci z řad nižší třídy velkou naději, že se vymaní ze svého předurčeného životního údělu. Tato forma otroctví je pro vládnoucí třídu k udržení sociálního řádu klíčová.

Úvod do strategie tichých zbraní

Tvůrci tichých zbraní od nich očekávají prakticky totéž, co se očekává od zbraní konvenčních. Rozdíl je pouze ve způsobu funkce. Tichá zbraň nestřílí kulky, ale navozuje společenské situace. Hnací silou tu není explozivní chemická reakce, ale zpracování dat. Místo zrnek střelného prachu jsou tu bity informací. Nestřílí se z palných zbraní, ale z počítačů a místo střelců jsou tu programátoři a operátoři, řídící se namísto příkazů generálů povely bankovních magnátů. Tichá zbraň není slyšet rachotem výstřelů, nezpůsobuje viditelná zranění a vlastně ani nijak viditelně nezasahuje do denního zaběhlého rytmu života jednotlivců.

A přesto taková zbraň působí charakteristický "hluk", zraňuje fyzicky a psychicky a zasahuje do každodenního života společnosti. Charakteristické projevy činnosti tiché zbraně ovšem může pozorovat pouze zasvěcený pozorovatel, který ví, kde a jak má hledat příznaky "střelby". Nejširší veřejnost tuto zbraň není schopna vnímat a tudíž není ani ochotna věřit, že je působením tiché zbraně atakována a její pomocí podrobována. Veřejnost snad jen instinktivně cítí, že něco není v pořádku, ale není schopna racionálně zformulovat a vysvětlit, v čem je vlastně problém. Nikdo tedy neví, proč a jak volat o pomoc, neví jak se sjednotit s ostatními a spojit své síly v boji proti ... komu vlastně?

Na neustálé působení tichých zbraní - jedné po druhé - si veřejnost je schopna zvyknout a chápat je jako běžnou součást každodenního života. Protože je vlastně nevnímají, tak lidé tiché zbraně nevědomky tolerují a nechají je působit na své životy. Samozřejmě jen do té míry, pokud prostřednictvím ekonomiky na psychiku působící  tlak není tak velký, aby vedl ke zhroucení osobnosti. Z tohoto pohledu lze tedy tiché zbraně řadit do kategorie zbraní biologických.  Napadají vitalitu, schopnost volby a mobility jednotlivců ve společnosti. Zaútočí na zdroje přirozené sociální energie a zmanipulují je - na základě znalostí fyzických, mentálních a emocionálních silných a slabých stránek lidstva.

 

Teoretický úvod

"Dejte mi kontrolu nad měnou státu, a nebudu se muset starat o to, kdo tvoří jeho zákony." 
Mayer Amschel Rothschild 
(1743-1812)

Současná technologie tichých zbraní je důsledkem aplikace výše uvedené jednoduché myšlenky kterou zformuloval a účinně aplikoval citovaný pan Mayer Amschel Rothschild. Ten objevil chybějící pasivní článek ekonomických zákonitostí, známý dnes jako ekonomická indukce. Tehdy o svém objevu ještě nepřemýšlel v kontextu a terminologii dvacátého století. Vznik matematické analýzy tehdy ještě čekal na druhou průmyslovou revoluci, rozpracování teorií mechaniky i elektroniky a posléze i na vynález elektronického počítače. Teprve pak ji bylo možno aktivně aplikovat na řízení světové ekonomiky.

 

Obecné energetické pojmy

V dalším budeme vycházet z toho, že matematickou teorii rozvinutou při studiu určitého energetického systému - konkrétně třeba mechaniky či elektroniky - lze analogicky použít při studiu jiného energetického systému, a to třeba i ekonomiky. Při studiu energetických systémů se operuje se třemi základními pojmy. Jsou to potenciální energie, kinetická energie a ztráty. K těmto třem pojmům existují ve světě fyziky idealizované pasivní protějšky.

• V klasické mechanice je pojem potenciální energie sdružen s fyzikální vlastností zvanou pružnost nebo tuhost. Ta může být reprezentována stlačenou pružinou. V elektronice je potenciální energie uložena v kondenzátoru. Tato fyzikální vlastnost se nazývá kapacita.
• Pojem kinetické energie je sdružován s fyzikální vlastností zvanou hybnost nebo moment setrvačnosti.Tato vlastnost může být reprezentována pohybujícím se tělesem či roztočeným setrvačníkem. V elektronice je ekvivalent kinetické energie uložen v indukční cívce (v magnetickém poli). Této vlastnosti se říkáindukčnost.
• Pojem energetických ztrát je v mechanice spojován s třením a odporem prostředí. Reprezentuje jej například děj, při kterém se mění energii na teplo. V elektronice se ztráty energie projevují při průchodu proudu vodičem, kdy lze specifikovat odpor či jeho převrácenou hodnotu - vodivost.

V ekonomii lze najít analogy všech tří výše uvedených pojmů. Jsou to:

• Ekonomická kapacita - tu tvoří kapitál (peníze, zboží na skladě, investice do nemovitostí, strojů atd.).
• Ekonomická indukčnost - reprezentují ji služby (vliv zaměstnanosti na výstup).
• Ekonomická vodivost - představuje ji zboží (koeficient produkčního toku).

 

Energetický páně Rothschildův

To, co pan Rothschild objevil, je  základním principem moci, vlivu, a vlády nad lidmi. Ten princip zní: 
"Když předstíráte, že máte moc, lidé vám opravdovou moc brzy skutečně dají."

Rothschild zjistil, že peníze (uložené například jako depozitní vklad) mohou vzbuzovat požadované zdání moci. Pak jich lze jich použít k "indukci kapitálu" pomocí lidí, kteří jsou ochotni vzdát se svého reálného majetku výměnou za pouhý příslib ještě většího bohatství. Jsou schopni svou jistotu vyměnit za dlužní úpisy a směnky - pouhé cáry papíru. Rothschild dále zjistil, že se může vydávat za ještě bohatšího, pokud může k přesvědčení svých klientů ukazovat kýmsi vložené zlato.

Rothschild půjčoval dlužní úpisy jednotlivcům i vládám. Tím si získal jejich důvěru. Svou činností však vlastně způsobil, že vznikl nedostatek peněz. v tu chvíli "přitáhl" pravidla řízení systému - a využil splácení úvěrů pojištěné pomocí smluvních záruk. Tak mu spadly do klína skutečné, reálné peněžní prostředky. Celý cyklus pak opakoval.

Tak ve společnosti začaly vznikat tlaky, které mohl použít ke vznícení války. Následně měl možnost kontrolou měny válku řídit a určit vítěze. Ovšem jen ta vláda,  která je ochotná dát k dispozici kontrolu nad svým ekonomickým systémem, se mohla dočkat podpory. Splácení dluhů bylo zaručeno hrozbou nařčení z hospodářské pomoci nepříteli. Zisk pramenící z této ekonomické metody umožnil panu Rothschildovi neustále zvětšovat bohatství. Ten navíc zjistil, že lidská chamtivost umožňuje, aby peníze byly na příkaz vlády tištěny daleko za hranici, která je ještě kryta drahými kovy, výrobou zboží či dostupností služeb (inflace).

 

Zdánlivý kapitál jako papírový ekvivalent elektrického odporu

Úvěr, který je prezentován navenek jako čisté peníze, se sice jeví jako kapitál, ale jeho hodnota je ve skutečnosti negativní. I když se zdánlivě jeví jako služba, ve skutečnosti představuje zadlužení. Pokud půjdeme k analogii s elektrickými prvky, pak se místo kapacity dostáváme k odporu. Ten, nebude-li vhodně kompenzován, bude vyrovnán negativními dopady na populaci, jako jsou válka či genocida.

Reálný kapitál, nazývaný hrubý domácí produkt, představuje suma zboží a služeb. Peníze mohou být "tištěny" jen do této výše; jen tehdy představují skutečnou ekonomickou kapacitu. Emise peněz vydané nad tuto výši ovšem reprezentují zápornou položku - ekonomický odpor - a jsou známkou zadluženosti.

Válka je proto prostředek vedoucí k vyrovnání systému - zabíjením skutečných věřitelů (veřejnosti, která směňuje skutečné hodnoty za inflační měnu) umožní návrat k úrovni reálných zdrojů a jejich regeneraci, ať již z nich zbylo cokoliv.

Rothschild objevil, že peníze mu dávají moc přeorganizovat ekonomické struktury k jeho vlastnímu prospěchu tím, že nastaví ekonomický odpor do pozice, která vyvolá největší hospodářskou nestabilitu.

Na poslední klíč k ekonomické kontrole tohoto druhu však musel čekat do té doby, kdy bylo k dispozici dostatečně výkonné zařízení pro zpracování dat. Šlo o to, aby bylo možno lépe sledovat výkyvy ekonomiky vytvářené cenovými šoky a nadbytkem energie papírových energetický kreditů - papírového odporu - inflace.

 

Průlom

K rozvoji ekonomického inženýrství přispěl kupodivu - výzkum v oblasti letectví. To poskytlo podklady pro model matematické teorie testování odezvy na šoky. V letectví šlo o monitorování reakce trupu letounu na projektil vystřelený směrem k zemi. Při studiu odezvy na takový impuls bylo možné pomocí snímačů rozmístěných na trupu letounu odhalit kritická místa v jeho konstrukci, na kterých by mohlo později docházet k vibracím vedoucím k destrukci konstrukce letounu v důsledku rezonance způsobené činností motorů, aerodynamických vlivů či obojího. Z hlediska inženýrství tedy byla vytvořena použitelná metoda, schopná odhalit slabiny v konstrukci letounů.

Aplikace v ekonomice

Je to sice na první pohled podivné, ale obdobnou metodu, jaká se používá na testování konstrukce letadel, lze užít i v ekonomice. Šokům jsou zde vystaveny ceny komodit a sleduje se reakce spotřebitelské veřejnosti. Odezvou spotřebitelů jsou pak data, která se zpracují pomocí počítačů, a na základě získaných výsledků lze odhadnout vliv ekonomiky na psychiku společnosti. Matematický aparát na bázi parciálních derivací a diferenciálních matic popisuje model chování domácnosti a vyhodnotí jej v relacích ekonomiky - jako ztrátovou spotřebitelskou strukturu.

Díky tomu lze předvídat reakci běžné domácnosti na budoucí ekonomické šoky. Lze se tak připravit na potřebné manipulace; společnost se tak degraduje na úroveň ochočeného a dobře ovladatelného zvířete, jehož otěže má plně v rukou sofistikovaný sociálně-ekonomicko-účetní systém řízený počítači.

Na základě znalostí osobních charakteristik se nakonec dostane pod počítačovou kontrolu každý jednotlivec. Není to nic složitého, když se vezme v úvahu provázanost databází spotřebního zboží (čárové kódy) a údajů o zákaznících (platba kartou). A to se na lidstvo chystají - zatím jen chystají - různé čipy a pod běžným světlem neviditelná tetování osobních čísel.

 

Ekonomický model

Harvardský ekonomický výzkumný projekt (je v běhu od roku 1948) byl pokračováním operačního výzkumu, prováděného za II. světové války. Jeho úkolem bylo objevit možnost vědeckého řízení ekonomiky - nejdříve americké, a potom i celosvětové. Předpokládalo se, že s dobrým matematickým modelem a dostatkem dat bude brzy možné předpovídat a řídit trendy v ekonomice tak snadno, jako dráhu řízené střely. Tento předpoklad se ukázal být reálným. Ekonomika však musela být nejprve transformována do modelu "rakety naváděné na cíl".

Hlavním cílem Harvardského projektu bylo odhalit ekonomickou strukturu, jejíž chování by bylo předpovídat a s níž by se dalo manipulovat. Dále pak vyvinout metody změny této ekonomické struktury a způsoby, jak s ní manipulovat. Bylo k tomu potřeba zvládnout znalost matematických struktur a vzájemných vztahů mezi investicemi, výrobou, odbytem a spotřebou.

Byl předpokládán, a v praxi následně odzkoušen fakt, že ekonomika se řídí stejnými zákonitostmi jako elektřina. Že tedy všechno, co bylo matematickými metodami a pomocí počítačů ověřeno v oblasti chování elektřiny, může být přímo aplikováno při rozborech zákonitostí ekonomiky. Tento fakt nebyl nikdy zveřejněn a na jeho základě vyvinuté aplikace jsou utajovány a přísně střeženy. V ekonomickém modelu je lidský život měřen penězi, a elektrický výboj vybuzený při zapnutí vypínače  připojeného k činné indukční cívce, je matematickou obdobou počátku války.

Největší problém, který teoretičtí ekonomové museli řešit, byl přesný popis domácnosti podle zákonitostí popisu průmyslového odvětví. To není nic jednoduchého, protože takový popis nákupu běžného spotřebitele zohledňuje výběr zboží a ten je poplatný příjmu spotřebitele, ceně zboží a dalšími hospodářskými faktory.

Tento problém byl řešen odhadem,  pomocí nepřímé statistické metody - aplikací šokového testování s cílem vymezení charakteristik, nazvaných aktuální technické koeficienty odvětví domácností.

Řekli jsme si, že  problémy teoretické ekonomie lze velmi snadno transformovat do problémů teoretické elektroniky. Vzniklé řešení je ovšem možné převést  zase zpět, takže k řešení problémů na poli ekonomie stačí mít jen jakýsi překladač pro překlad pojmů mezi ekonomií a elektronikou. Zbytek lze odvodit standardními postupy používanými v oblasti matematiky a elektroniky. Tyto závěry činí uveřejňování knih o pokročilých ekonomických vztazích zbytečným; tím se každý projekt velice zjednoduší a zvýší se i jeho bezpečnost.

 

Průmyslové diagramy

Ideální průmyslové odvětví je definované jako zařízení, které přijímá v různých formách hodnoty z jiných průmyslových odvětví  a přeměňuje je na určitý výrobek,určený na prodej dalším průmyslovým odvětvím. Má několik vstupů a jeden výstup. Veřejnost si ale obvykle myslí, že jedno odvětví je jakýsi ucelený průmyslový komplex. kde několik oborů "pod jednou střechou" vyrábí jeden nebo více výrobků.

 

Tři průmyslové třídy

Průmyslová odvětví se spadají do jedné ze tří kategorií nebo tříd, v závislosti na typu výstupu. na tři skupiny nebo třídy podle typu produkce:

Třída č.1 - kapitálové zdroje - se skládá ze tří úrovní:

• Přírodní zdroje energie a surovin.
• tisk oběživa rovnající se GNP (hrubému národnímu produktu), inflace měny převyšující GNP.
• Bankovnictví - půjčování peněz na úrok, a zvětšení (předstírané) ekonomické hodnoty prostřednictvím vydávání depozitních dluhopisů.

Třída č.2 - zboží (komodita nebo spotřební zboží) - se skládá z meziproduktů (pro další výrobce) a konzumních produktů. Tento druh činnosti je obvykle veřejností nazýván jako "průmysl".

Třída č.3 - služby (činnost obyvatelstva). Zde je výstupem spíše nějaká činnost než hmatatelný produkt. Tato průmyslová odvětví jsou nazvaná (1) domácnosti a (2) státní správa. Jejich výstupem je lidská činnost mechanického řádu, a jejich základem je obyvatelstvo.

 

Sdružování

Celý hospodářský systém může být, budeme-li si to přát, reprezentován modelem vytvořeným z těchto tří odvětví průmyslů, rozlišovaných podle druhu výstupu (kapitál, zboží, služby). Problémem této reprezentace je, že neukazuje vliv, řekněme, textilního průmyslu na metalurgický průmysl. Je to proto, že jak textilní, tak hutní průmysl spadají do stejné oblasti - výroby zboží, a sdružením těchto dvou odvětví do jednoho systémového bloku by ztratily svou ekonomickou individualitu.

 

E-model

Národní hospodářství ¨je vytvářeno souběžnými toky produkce, odbytu, spotřeby a investic. Jestliže všechny tyto prvky, včetně práce a zhodnocení lidského faktoru, jsou číselně oceněny - obvykle penězi, pak lze tyto ekonomické toky modelovat tokem elektřiny v elektrickém obvodu. A podobně jako v elektrickém obvodu lze i chování ekonomických toků předvídat a manipulovat s nimi se solidní přesností.  Tři notoricky známé prvky elektrického obvodu - kondenzátor, odpor a indukční cívka - odpovídají (v uvedeném pořadí) třem ideálním pasivním energetickým prvkům v ekonomice - odvětví kapitálu, produkce zboží a služeb.

Ekonomická kapacita reprezentuje uložení kapitálu v určité formě.

Ekonomická vodivost představuje úroveň dostupnosti materiálů pro produkci zboží.

Ekonomická indukčnost představuje setrvačnost ekonomických veličin v pohybu. Toto je fenomén známý pod názvem služby.

 

Ekonomický odpor

Vezměme si prvek elektrického obvodu - třeba vodič nebo cívku. Prvotním jevem je elektrický proud, který tímto prvkem protéká. Sekundárním jevem je tokem proudu vytvářenémagnetické pole, představující zde setrvačnost. Odpovídající ekonomický prvek má za prvotní jev tok ekonomických veličin; s tím souvisí jev sekundární, analog magnetického pole - zde nazývaný pole populační. Jde o reakci populace na primární tok ekonomiky. Jestliže tok ekonomických veličin (nejspíše peněz) poklesne, populační pole zareaguje tak, aby se tok peněz udržel. Za určitých mezních okolností však populační pole může zkolabovat a dojít tak například k válce.

Tato setrvačnost populace (veřejnosti) je dána souhrnem nákupních požadavků a možností spotřebitelů, očekávané životní úrovně a dalších faktorů. Zároveň je hlídána fenoménem, kterému můžeme klidně říkat pud sebezáchovy.

 

Souhrn induktivních faktorů

1. Populace.
2. Rozsah ekonomických aktivit vlády.
3. Způsob financování těchto vládních činností (viz Peter-Paulův princip - inflace měny).

 

Překlad

Uveďme si několik příkladů analogie elektrických jednotek.

• Náboj - coulomby (C) - peníze; peněžní částka v určité měně.
• Tok elektrického náboje = elektrický proud: coulomby za sekundu - ampéry (A) - tok peněz za rok.
• Elektrické napětí - volty (V) - motivační síla; ocenění poptávky vyjádřené peněžní částkou,
• Elektrická vodivost: - proud lomeno napětí (A/V) - tok peněz za rok lomeno oceněním poptávky.
• Kapacita - náboj lomeno napětí (C/V) - peněžní částka produkce lomeno oceněním poptávky.

 

Vztahy toku času a samodestruktivního rozkmitání

Ideální odvětví lze v termínech analogie s elektrickým obvodem popsat několika způsoby. Nejjednodušší je reprezentovat požadavek napětím a nabídku proudem. V tom případě je vztahem mezi nimi vodivost, která je dána třemi ekonomickými faktory: (1) předvídaný tok, (2) aktuální tok a (3) následný tok.

1. Předvídaný tok lze například přirovnat k činnosti živých bytostí (tedy i spotřebitelů), které uskladňují energii (například potravu) na období předpokládaného nižšího přísunu (např. na zimní období). Na ekonomický systém jsou tedy kladeny požadavky vyrovnat systém pro období nízkého přísunu energie (zima). 
   V oblasti výroby se lze vyrovnat s takovým požadavkem různě - například vytvářením skladových zásob. Při srovnání s elektrickým obvodem docházíme k analogii s hromaděním elektrického náboje (zásob) v kondenzátoru (skladu).  Uspokojování požadavků na výdej zásob je zatíženo zpožděním z důvodu působení skladových priorit.
2. Aktuální tok v ideálním případě neobsahuje žádné zpoždění. Je to případ, kdy se dnešní vstup průběžně transformuje na dnešní výstup - lidově řečeno, tok "z ruky do úst". V elektrické symbolice je tento požadavek specifický pro "čistý" průmysl analogem vodivosti. Tok je řízen jakýmsi jednoduchým "ekonomickým ventilem", jímž je požadavek spotřeby.
3. Následný tok je znám jako zvyk nebo setrvačnost. V elektrickém obvodu je tento fenomén analogem indukční cívky (ekonomická analogie je čistý průmysl služeb), v němž průtok proudu (ekonomická analogie = tok peněz) vytváří elektromagnetické pole (ekonomická analogie = aktivní lidská populace) které, když se elektrický proud (tok peněz) začne zmenšovat, se snaží (i válkou) udržet proud (tok peněz - energii). Dalšími významnými alternativami k válce, jako k ekonomickému induktoru nebo ekonomickému setrvačníku, jsou rozsáhlý program sociální péče nebo ohromný (ale plodný) kosmický program.

Problémy udržet ekonomický systém stabilní spočívají zejména v tom, že:

• Je příliš mnoho požadavků v oblasti předvídaného toku.
• Chamtivost roste nade všechny meze
• Je příliš mnoho populace na zvládnutí aktuálního toku.

To vytváří nadměrnou ekonomickou indukčnost, která může být vyvážena jedině odpovídající ekonomickou kapacitou (skutečnými zdroji nebo hodnotami - např. zbožím nebo službami).

Program sociální péče není nic jiného než vyvažování systému nekrytými kredity, jež vytváří falešný kapitálový průmysl, který má dát neproduktivním lidem obživu a střechu nad hlavou. To se jeví na první pohled jako lidumilné. Protože však příjemci dostanou státní prostředky "zadarmo", tvoří pak vlastně armádu ve službách elity. Platí zde přísloví: "koho chleba jíš, toho píseň zpívej."

Také ti, kteří se stanou závislí na ekonomické droze, budou připoutáni k elitám. Toto je způsob, jak získat velké množství stabilizační kapacity na účet budoucnosti světa. Je to jakýsi čtvrtý pohybový zákon ... prudký začátek, kdy je provedena nějaká akce, pak opuštění systému dříve než jej očekávaná reakce vrátí výchozího bodu - zpožděná reakce.

Prostředkem pro přečkání reakce je provedení změny systému dříve než očekávaná reakce nastane. Tak si politici mohou získávat falešnou popularitu - za kterou ovšem veřejnost  zaplatí až později. Posouzení činů takového politika je vlastně zpožděnou reakcí.

Stejného efektu lze dosáhnou, když vláda tiskne peníze nad limit daný hrubým národním produktem (tento ekonomický proces je znám pod názvem inflace). Tím se dostane do rukou veřejnosti nadměrné množství peněz. Dojde k nastolení rovnováhy v poměru k jejich "nenasytnosti" Tak se obnoví jejich falešná sebedůvěra a na chvíli se "vlk odežene ode dveří."

Nakonec ale takový postup tak jako tak vede k válce - protože válka je z tohoto pohledu  pouze aktem vyhubení věřitelů. Politici jsou veřejností najatí lidé, kteří však tento akt ospravedlňují, aby zdání odpovědnosti za prolitou krev udrželi z dohledu svědomí veřejnosti. 

Kdyby se lidé doopravdy milovali své bližní, potom by drželi na uzdě své vlastní choutku, jako je chamtivost a žravost i nekontrolovatelné rozmnožování. Pak by nemuseli žít na dluh a využívat veřejné sociální systémy okrádající poctivé pracující na úkor uspokojení flákačů.

Jelikož většina široké veřejnosti se nijak nemíní omezovat, existují pouze dvě alternativy pro redukci ekonomické induktance systému:

• Nechat populaci, aby se vzájemně vyvraždila ve válce, jejímž důsledkem však dnes již může být totální destrukce života na Zemi.
• Převzít kontrolu nad světem s použitím ekonomických "tichých zbraní" ve formě "klidného válčení" a redukovat ekonomickou induktanci - v zájmu záchrany světa - procesem "laskavého otroctví" a genocidy.

Druhá varianta je samozřejmě tou lepší variantou. V tomto bodě musí být čtenáři nad slunce jasnější, proč je nutné absolutní utajení tichých zbraní. Široká veřejnost odmítá zlepšit svoji vlastní mentalitu a svoji důvěru ve své bližní. Stala se stádem prudce se množících barbarů a doslova pohromou na povrchu Země.

Ekonomické vztahy je nezajímají ani natolik,  aby pochopili, proč navzdory morálce a náboženství nejsou schopni se vyhnout válce, a proč jejich náboženské nebo sebestředné odmítání pochopit pozemské problémy, činí pro ně řešení obecných problémů nemožným.

Takový úkol přísluší těm nemnohým, kteří jsou skutečně ochotni přemýšlet a přežít jako ti, kteří přežít mají, kteří jsou schopni pro sebe vyřešit problémy. Odhalení tichých zbraní může být jedinou cestou a nadějí na záchranu budoucího lidstva.

 

Odvětví domácností

Finančnictví (bankovnictví), výroba a vláda, reálné protějšky ryzích průmyslů kapitálu, zboží a služeb, jsou snadno definovatelné, protože jsou v zásadě logicky strukturované. Je to dáno tím, že jejich procesy mohou být popsány matematicky a jejich technické koeficienty mohou být snadno vypočítány. To však neplatí pro případ odvětví služeb, známého také jako odvětví domácností.

 

Modely domácností

Při vytváření modelu domácností stojí ekonomové před problémem, který spočívá v tom, že priority jakékoli domácnosti nejsou snadno předvídatelné a technické koeficienty každé domácnosti mají sklon být nelineárními, velmi komplexními a proměnlivými funkcemi příjmů, cen a dalších faktorů.

Jejich snahu mohou ulehčit počítačové informace, odvozené od použití univerzálního kódu výrobku (UPC) ve spojení s prodejem pomocí platebních karet. Tak lze domácnosti identifikovat a přiřadit k nim údaje o nákupech a podobně. Ovšem potřebné zdroje dat nejsou dosud obecně dostupné. Aby bylo možné kompenzovat deficit dat pro analýzu, byl zvolen alternativní a nepřímý přístup k analýze, známý pod názvem ekonomické šokové testování.

To znamená, že domácnosti v jednom regionu, nebo v celém státě, nejsou studovány individuálně, ale  jako skupina či třída. K odhadu technických koeficientů, určujících ekonomickou strukturu hypotetického průmyslu jedné domácnosti, se místo chování individuálního posuzuje chování mas.

Jednou z metod zjišťování technických koeficientů průmyslu domácností spočívá v cenových otřesech jedné z komodit, přičemž v prodeji dalších komodit nedojde k žádným změnám.

 

Ekonomické šokové testování

Ekonomičtí inženýři používají při studiu chování ekonomiky testování šokem. Nejprve pečlivě zvolí některou ze základních komodit, běžné skladového zboží, jako je maso, káva, cukr či benzín. Pak způsobí veřejnosti šok náhlou změnou ceny či dostupnosti této komodity, čímž naruší rozpočet každé domácnosti i její nákupní zvyklosti.

Pak již jen sledují reakci - monitorují změny v reklamě, cenách a prodeji těchto a dalších druhů zboží.

Cílem takových studií je získat "know-how", jak dostat hospodářství do předvídatelného stavu pohybu nebo změn nebo dokonce do řízeného samodestruktivního pohybu. Smyslem tohoto zdánlivého nesmyslu je přesvědčit veřejnost, že by jistí "odborníci" by měli převzít kontrolu nad peněžním systémem a znovu nastolit jeho bezpečnost (spíše než svobodu a spravedlnost) pro všechny. Jestliže se obyvatelstvo stane neschopným ovládat své finanční záležitosti, stane se zotročeným stádem a zdrojem laciné pracovní síly.

Nejen cen a dostupnosti zboží, ale také dostupnost práce lze užít jako prostředek šokového testování. Pokud se dělníci rozhodnou stávkovat, způsobí tak ekonomice ideální testovací šok, jehož odezvu lze snadno sledovat, zvláště v kritických oblastech služeb, jako jsou doprava, komunikace, veřejné služby (energie, voda, odvoz odpadků) atd.

Šokovým testováním byly prokázány vztahy mezi toky financí a také to, že existuje přímá úměra mezi dostupností financí a odezvě mas lidí dané jejím psychickým působením.

Vezměme si přímý ekonomický vztah mezi dostupností toku peněz a reálnou reakcí masy lidí, závislých na této dostupnosti. Existuje třeba kvantitativně měřitelný vztah mezi zvyšováním ceny benzínu a pravděpodobností, že osobu na potřebě benzínu závislou začne bolet hlava, bude cítit potřebu podívat se na násilnický film, zapálit si cigaretu, nebo jít do hospody na pivo.

Je velmi zajímavé, že sledováním a měřením ekonomických modelů, při nichž se veřejnost pokouší utéci od svých problémů a od reality a aplikací matematické teorie operačního výzkumu, je možné naprogramovat počítač tak, aby zjistil nejpravděpodobnější kombinaci vytvořených událostí (šoků), které díky umělému rozvracení ekonomiky umožní úplnou kontrolu a podrobení obyvatelstva.

 

Úvod do teorie ekonomických zesilovačů

Ekonomické zesilovače (násobiče) jsou aktivní komponentami ekonomického inženýrství. Základní vlastností každého zesilovače (mechanického, elektrického nebo ekonomického) je, že přijímá nějaký vstupní řídicí signál a dodává energii z nezávislého zdroje energie na určitý výstup v předvídatelném vztahu k tomuto řídicímu signálu.

Nejjednodušší formou ekonomického zesilovače je reklama.

Jestliže k lidem hovoří z televize reklama způsobem, jakým se oslovují děti, pak díky této sugesci budou lidé na tuto reklamu reagovat rovněž jako děti - tedy zřejmě nekriticky. Ochotně sáhnou do kapes - ekonomického rezervoáru  a koupí si inzerovanou věc - dodají ekonomice svou energii.

Ekonomický zesilovač může mít několik vstupů a výstupů. Odezva může být okamžitá nebo zpožděná. V pomyslném elektrickém obvodu by ho mohlo jít znázornit jako přepínač, jehož polohy jsou výlučné či kvalitativní "spustit" nebo "nespustit". Může také vyjadřovat parametrický vztah mezi vstupem a výstupem - pokud má zohledňovat  vnitřní zdroje energie.

Bez ohledu na to, jakou má formu, je úkolem ekonomického zesilovače prostřednictvím vstupního signálu ovládat tok energie ze zdroje na výstup. V elektrickém obvodu by tedy představoval aktivní prvek. Ekonomické zesilovače se dělí do skupin zvaných strategie. V porovnání s elektronickými zesilovači se specifické vnitřní funkce ekonomického zesilovače nazývají "logistické" místo označení "elektrické". Ekonomické zesilovače tedy nejen že zesilují ekonomickou energii,  ale způsobují zároveň také změny v ekonomické struktuře.

Při konstrukci ekonomického zesilovače je zapotřebí zohlednit nejméně pět funkcí:

• dostupné vstupní signály,
• požadované výstupy,
• použité strategie,
• dostupné ekonomické zdroje,
• logistické volby.

Proces definování a výpočtu těchto faktorů a začlenění ekonomických zesilovačů do ekonomického systému se populárně nazývá teorie her.

Návrh ekonomického zesilovače začíná specifikací požadované energie na výstupu. Ta může být v rozsahu od jednotlivců k celým národům. Druhou klíčovou vlastností  je přesnost odezvy - tedy jak přesně má výstup být ovlivňován vstupními příkazy. Správně nastavená přesnost odezvy v kombinaci se silnou zpětnou vazbou je zárukou vysokého zisku. Nejvíce nepřesností a chyb vnáší do systému vstupní signál. A to proto, že se tu mnohdy setkávají různorodá osobní vstupní data s celostátními daty, která mají spíše statistický charakter.

Stručný přehled možných vstupů

Otázky, které je třeba zodpovědět:

• co?
• kdy?
• kde?
• jak?
• proč?
• kdo?

Základní zdroje informací:

• odposlech telefonních hovorů
• sledování
• analýza odpadků
• rozbor chování dětí ve škole.

Životní úroveň lze hodnotit podle:

• stravování
• odívání
• bydlení
• dopravy.

Obrázek o společenských stycích lze získat z těchto zdrojů:

• telefon - podrobný záznam hovorů
• rodina - oddací listy, rodné listy, atd.
• přátelé, známí, atd.
• členství v organizacích
• politická příslušnost.

Stopa osobního majetku

Osobní nákupní zvyky, tj. osobní spotřebitelské preference - kritéria mohou být:

• běžné bankovní účty
• nákup pomocí platebních karet
• nákup pomocí "označených" karet - nákup pomocí karet výrobků, jež nesou UPC (čárový kód).

Majetek mohou charakterizovat údaje:

• běžné bankovní účty
• úspory v bance
• nemovitý majetek
• obchod
• automobily, atd.
• depozitní vklady
• akcie.

Dluhy - zde se podchytí:

• věřitelé
• nepřátelé (legální)
• půjčky
• spotřebitelské úvěry.

Vládní zdroje charakterizují tyto položky:

• důchodové zabezpečení
• sociální zabezpečení
• přebytky potravin v zemědělství
• podpora v nezaměstnanosti
• dotace.

Občan téměř vždy sám usnadní sběr informací  jestliže je mu umožněno jednat podle principu - "Jez hned, zaplatíš později.".

může konat podle "volného sendvičového principu", kde "jí nyní a platí později."

Vládní zdroje (na principu zastrašování):

• Finanční úřady (daně)
• Ministerstvo práce a sociálních věcí
• Sčítání lidu
• a další.

Vytváření vzorců zvyků - programování

Silné stránky a slabosti:

• aktivity (sporty, koníčky, atd.)
• strach, hněv, atd. - kriminální záznamy
• zdravotní záznamy (citlivost na drogy, reakce na bolest, atd.)
• psychiatrické záznamy (obavy, hněv, odpor, přizpůsobivost, reakce na podněty, násilí, sugestibilita nebo hypnóza, bolest, radost, láska a sex).

Metody vyrovnávání se s problémy (schopnost přizpůsobit se):

• konzumace alkoholu
• vliv drog
• zábava
• náboženské faktory ovlivňující chování
• další způsoby úniku od reality.

Včasné placení - Modus operandi (MO)

• placení účtů za telefon
• placení účtů za energie (elektřina, plyn,...)
• placení vodného a stočného
• splácení půjček
• placení nájmu
• placení poplatků za automobil
• placení kreditními kartami.

Vztah k politice

• mínění
• kontakty
• postavení
• silné a slabé stránky osobnosti
• projekty/aktivity.

Zákonné vstupy - kontrola chování (záminky pro vyšetřování, domovní prohlídky, zatčení nebo použití síly ke změně chování):

• záznamy od soudu
• policejní záznamy
• záznamy v registru řidičů
• oznámení na policii
• informace o pojištění
• protistátní aktivity..

Informace s celostátní působností

Obchodní zdroje

• ceny zboží
• odbyt
• investice do
  • skladových zásob
  • výrobních nástrojů a strojů
  • budov zdokonalování výroby
  • akcií.

Banky a organizace poskytující úvěry:

• informace o úvěrech
• informace o platbách.

Ostatní zdroje:

• průzkumy veřejného mínění a odhady
• publikace
• telefonní záznamy
• prodej energie a veřejných služeb.

 

Orientační seznam výstupů

Výstupy - vytváří řízené situace - manipulace s ekonomikou, odtud se společností - kontrola kompenzací a příjmů.

Posloupnost:

1. vytvoření příležitostí
2. zničení příležitostí
3. kontrola ekonomického prostředí
4. kontrola dostupnosti surovin
5. kontrola kapitálu
6. kontrola bankovních úroků
7. kontrola inflace měny
8. kontrola držení majetku
9. kontrola průmyslových kapacit
10. kontrola výroby
11. kontrola dostupnosti zboží (komodit)
12. kontrola cen komodit
13. kontrola služeb, pracovních sil atd.
14. kontrola platů státních úředníků
15. kontrola právních funkcí
16. kontrola osobních dat - nekorigovatelné stranickými zájmy
17. kontrola reklamy
18. kontrola kontaktu s médii
19. kontrola materiálu pro televizní vysílání
20. odvedení pozornosti od skutečných problémů
21. zaměstnání emocí
22. vytvoření nepořádku, chaosu a šílenství
23. kontrola návrhů více zkušebních formulářů daňového přiznání
24. kontrola dozoru
25. kontrola uschování informací
26. vývoj psychologických analýz a profilů jednotlivců
27. kontrola právních funkcí (opakování bodu 15)
28. kontrola sociologických faktorů
29. řízení možností zdravotníctví
30. obětování slabých
31. oslabování silných
32. výtěžek bohatství a jmění.

 

Tabulka strategií

 

 

Základní strategie - odpoutání pozornosti

Zkušenosti ukázaly, že nejjednodušší metodou, jak zabezpečit tiché zbraně a získat kontrolu nad veřejností, je udržovat veřejnost nedisciplinovanou a nevědomou o základním systému principů na jedné straně, a přitom ji ponechat zmatenou, dezorganizovanou a roztěkanou, s nezájmem o skutečně důležité věci na straně druhé.

Toho lze dosáhnout:

• Odpoutáním jejich myslí; sabotováním jejich duševních aktivit; poskytováním programu veřejného vzdělání v matematice, logice, konstrukci systémů a ekonomii na velmi nízké úrovni; a odrazováním od technické tvořivosti.
• Upoutáním jejich emocí, zvyšováním jejich shovívavosti k sobě samým a jejich shovívavosti v emocionálních a fyzických aktivitách:
  • Neúprosným emocionálním napadáním a útoky (duševní a citové znásilňování) permanentní clonou sexu, násilí a války v médiích - zvláště v televizi a v novinách.
  • Tím, že jim dáme to, po čem touží - v nadbytku - "podřadnou stravu pro myšlení" - a zbavíme je všeho, co skutečně potřebují.
• Přepsáním dějin a zákonů a podřízením veřejnosti deviantním výmyslům, takže budeme schopni posunout jejich myšlení od osobních potřeb k velmi vykonstruovaným vedlejším prioritám.

Tím omezíte okruh jejich zájmů a minimalizujete riziko odhalení tichých zbraní - zdroje technologie sociální automatizace.

Základním pravidlem je, že ze zmatku plyne zisk; čím větší zmatek, tím větší zisk. Tudíž nejlepší postup je: vytvořit problémy a potom nabídnout řešení.

 

Odpoutání pozornosti - souhrn

Hromadné sdělovací prostředky: Odvádět pozornost dospělé veřejnosti od skutečných společenských problémů a upoutat ji záležitostmi, které jsou ve skutečnosti bezvýznamné.

Školství: Udržovat mladé lidi v nevědomosti o skutečné matematice, skutečné ekonomii, skutečném právu a skutečné historii.

Zábava: Udržovat zábavu veřejnosti pod úrovní žáků páté třídy obecné školy

Práce: Udržovat veřejnost zaměstnanou, zaměstnanou, zaměstnanou, aby neměla čas přemýšlet; zpátky na farmu mezi ostatní zvířata.

 

Souhlas - první vítězství

Systém tichých zbraní pracuje na bázi dat, která byla získána od poddajné veřejnosti způsobem, který ne vždy může působit jako legální. Spousta dat byla například poskytnuta finančními úřady. Zdrojem dat jsou dodávky dobře předem připravených dat, načtených z formulářů povinně odevzdávaných daňových přiznání, vytvořených a shromážděných díky otrocké práci daňových poplatníků a jejich zaměstnavatelů. Už jen počet takových formulářů, předkládaný finančním úřadům,o lecčems svědčí - je užitečným indikátorem loajality, koeficientem souhlasu široké veřejnosti s panujícími vztahy.

Takový koeficient souhlasu vlastně reprezentuje velikost zpětné vazby, naznačující "míru vítězství". Psychologicky vzato - když je vláda schopna vybírat daně a zmocnit se tak soukromého majetku lidí bez jakéhokoli odškodnění, je to známkou toho, že veřejnost je zralá pro kapitulaci a je svolná se zotročením a se svévolným zasahováním do jejího soukromí. Dobře a snadno kvantitativně určitelným ukazatelem zralosti času je počet občanů, kteří platí daně navzdory zřejmému nedostatku protislužeb od státu.

 

Posílení energetických zdrojů

Dalším krokem v procesu konstrukce ekonomického zesilovače je odhalení zdrojů energie. Energetické zdroje, které podporují nějaký primitivní ekonomický systém, jsou - samozřejmě - dodávky surovin a souhlas lidí pracovat a následně dosáhnout určité pozice, postavení či třídy v sociální struktuře. Lidé tedy poskytují svou práci na různých úrovních společenské hierarchie. Každá společenská třída, aby si zajistila svou vlastní úroveň příjmů, kontroluje třídu ležící bezprostředně pod ní. Tím se nejen upevňuje třídní struktura, ale také zajišťuje stabilitu a bezpečnost vlády shora.

Postupem času se zlepšuje informovanost a vzdělání. Členové nižších společenských tříd chápou třídní rozdíly a začínají toužit po věcech vyhrazených vyšším třídám. Začínají poznávat zákonitosti energetických systémů vyšších vrstev a získávají tak schopnost postupu v třídní struktuře. To ale ohrožuje panství elity. Elita může dosáhnout energetické převahy jen tehdy, jestliže se jí daří  vzestup nižších tříd dostatečně dlouho brzdit, aby nižší třídy stále zůstávaly na pozici základního zdroje energie. Dokud není nastolena dokonalá energetická převaha elit, stále musí být brána v potaz ochota lidí pracovat a nechat jiné rozhodovat o jejich věcech. Jinak může dojít k tomu, že se lidé budou vměšovat do konečného rozdělování energetických zdrojů.

V tomto období je tedy důležité stále brát na zřetel, jak důležitý je pro uvolňování energie v procesu ekonomického rozvoje souhlas veřejnosti .

 

Logistika

Úspěšná aplikace strategie vyžaduje pečlivé studium vstupů, výstupů, způsobů propojení vstupů a výstupů a dostupné energetické zdroje jejich podporu. Tomuto studiu se říká logistika.

Logistický problém je nejdříve studován na základní úrovni; pak se postupně z této úrovně vyčleňují úrovně s více komplexním popisem syntézy elementárních faktorů.

To znamená, že studovaný systém je analyzován, tedy rozdělen na subsystémy. Tyto subsystémy jsou pak dále děleny na další subsystémy, dokud celý proces nedospěje k logistickému "atomu" - jednotlivci.

 

Umělé lůno

Od chvíle, kdy novorozenec opustí tělo matky, celé jeho úsilí směřuje k budování, udržování a stáhnutí se do umělých mateřských lůn; hledání různých druhů náhradních ochranných prostředků nebo ulit.

Cílem těchto umělých lůn je poskytnout stabilní prostředí pro stabilní a nestabilní aktivity; nabídnout útočiště pro evoluční proces a dospívání - tedy pro přežití; mají poskytnout bezpečí pro svobodný rozvoj a poskytnout pasivní ochranu pro ofensivní činnost.

To platí stejně pro běžnou veřejnost, jako pro elitu. Avšak jsou zde samozřejmě rozdíly ve způsobu, jakým každá z tříd přistupuje k řešení těchto problémů.

 

Politická struktura národa - závislost

Prvotním důvodem, proč jednotliví občané vytvářejí politické struktury, je podvědomé přání nebo touha zvěčnit své zážitky z dětství. Jednoduše řečeno, chtějí dobrotivého lidského boha, který by odstranil všechna rizika z jejich života, pohladil je po hlavě, pofoukal jim bolístku, naservíroval pečené kuře na jídelní stůl, poskytl jim ošacení, uložil je na noc do postele, a říkal jim, že až se druhý den ráno vzbudí, bude všechno v pořádku.

Tento požadavek je neuskutečnitelný a lidské vtělení boha - politik - slibuje všechno na světě a nesplní nic. Takže -  kdo je větší lhář? Veřejnost nebo jejich bůh - politik?

Toto chování veřejnosti je prohrou, zrozenou ze strachu, lenosti a prospěchářství. Ta je základem sociální politiky státu jako strategické zbraně, užitečné proti odporu veřejnosti.

 

Čin / útok

Většina lidí je schopna podmanit si či dokonce zabít jiné lidské bytosti, které nějakým způsobem narušují jejich každodenní způsob života. Na druhé straně ale nechtějí nést morální a náboženské důsledky, které by pro ně takový čin mohl mít. Proto přenechávají tuto špinavou práci druhým (včetně svých vlastních dětí), aby oni sami měli čisté ruce. Blouzní o humánním zacházení se zvířaty a potom si sednou k "výtečnému" hamburgeru, který si koupili v nabíleném řeznictví v sousední ulic, mimo jejich dohled. Ale ještě pokrytečtější je to, že platí daně pro financování profesionálních vrahů - tvorů, obecně nazývaných politiky - a při tom si stěžují si na korupci ve vládě.

 

Zodpovědnost

Většina lidí se chce cítit svobodná, aby mohla věnovat tomu, co je baví - ale mají obavy z vlastního selhání.

Tento strach se projevuje v nezodpovědnosti a zvláště v přenášení osobní zodpovědnosti na jiné v oblastech, kde je úspěch nejistý nebo přináší potenciální nebo zjevná rizika (možný konflikt se zákonem), jež dotyčná osoba není připravena přijmout. Chtějí mít pravomoc, ale nejsou schopni přijmout zodpovědnost. A tak si najímají politiky, aby za ně čelili realitě.

 

Souhrn

Lidé si najímají politiky, aby mohli:

• Mít ochranu (bezpečnost), aniž by si ji sami zařídili.
• Jít do boje za něco, aniž by museli přemýšlet proč.
• Dopustit se krádeže, bezpráví a způsobit smrt jiných, aniž by při tom sami museli přemýšlet nad životem a smrtí.
• Vyhnout se zodpovědnosti za své vlastní úmysly.
• Mít výhody z výsledků vědy a techniky, aniž by se jimi sami museli zabývat nebo se učit s nimi zacházet.

Dávají politikům moc vytvořit a řídit válečný stroj, aby:

• Zajistili přežití národa (lůna).
• Zabránili zásahům kohokoliv a čehokoliv proti národu (lůnu).
• Zničili nepřítele, který je národu (lůnu) hrozbou .
• Zničili občany své vlastní země, kteří se nechtějí přizpůsobit zájmům stability národa (lůna).

Politici mají k dispozici mnoho polovojenských složek; na nejnižší úrovni to je policie, jejíž příslušníci jsou vlastně organizováni jako vojáci. Dále to jsou právníci a justiční aparát, pak licencovaní špehové a sabotéři.  Jsou tu soudci, kteří mohou přikázat uzavřít vojenský obchody s čímkoliv, co trh unese. Vojenští generálové jsou vlastně spíše průmyslníci. "Prezidentská" úroveň nejvyššího velitele je sdílena mezinárodními bankéři. Lidé vědí, že oni vytvořili tuto frašku a financovali ji ze svých daní - respektive s tím souhlasili - ale raději se tomu všemu podrobí, než aby byli pokrytci.

Tím se národ rozdělil na dvě velmi odlišné části - část poddanou (velká mlčící většina) a část tvořenou politiky. Politikové jsou s onou mlčící většinou spjati jako parazit s hostitelem - toleruje jej a vysává tak dlouho, dokud sám není dostatečně silný k tomu, aby se osamostatnil a svého hostitele zničil.

 

Systémová analýza

Aby bylo možno činit významná a počítači podporovaná ekonomická rozhodnutí týkající se války, jako primárního ekonomického setrvačníku, je nezbytné každému elementu válečné struktury - jak personálnímu, tak materiálnímu - přiřadit konkrétní logistické hodnoty. Tento proces začíná jasným a konkrétním popisem podsystémů takové struktury.

 

Vojenská služba

Málo co je v úsilí o modifikaci lidského chování významnější či efektivnější než to, čemu se říká branná povinnost. Prvotním účelem odvodu, nebo jiné podobné instituce, je pomocí zastrašování mladým mužům společnosti vštípit nekritické přesvědčení, že vláda je všemocná. Mladý muž se brzy naučí, že o prosit  o změnu něčeho je příliš pomalé, když to může kulka učinit okamžitě. A tak i takoví, kteří vyrůstali celý svůj dosavadní život v prostředí víry, mohou být zlomeni, zbaveni svých ideálů během pouhých několika měsíců. Jakmile je osobnost jednou nalomena, je snadné jí vštípit i všechna další přesvědčení.

Ještě zajímavější je sledovat, jak rodiče mladého muže, kteří jej bezmezně milují, mohou dojít k přesvědčení, že je správné poslat svého syna do války a na smrt. Ačkoli rozsah této práce nedovoluje zmíněné téma rozvést do všech detailů, můžeme se alespoň pokusit nastínit hrubý přehled, který může posloužit k odhalení faktorů, které musí být zahrnuty v numerické formě pro potřeby počítačové analýzy společenských a válečných systémů.

Pokusme se o definici odvodu. Odvod je povinné kolektivní obětování se a otroctví, navržené lidmi středního a staršího věku za účelem nátlaku na mladé lidi, aby dělali pro veřejnost špinavou práci. To dále slouží k uvalení stejné viny, jakou jsou zatíženi starší lidé, na lidi mladé. Tím se sníží pravděpodobnost, že mladší budou kritizovat starší (základní stabilizátor).  To je veřejnosti prezentováno a prodáváno pod značkou "služba vlasti" nebo "služba národu".

Máme-li definován odvod, můžeme jeho definici využít k načrtnutí hranic struktury zvané Lidský hodnotový systém. Ten pak může být přeložen do pojmů teorie her. Hodnota takových zotročených dělníků je dána Tabulkou lidských hodnot - tabulkou, která je rozdělena do kategorií podle inteligence, zkušeností, služebními pracovními požadavky atd.

Některé z těchto kategorií jsou běžné a mohou být stanoveny pokusně v termínech hodnot jistých prací, pro něž existují známé ceny. Jiné kategorie lze ohodnotit obtížně, neboť je lze považovat z našeho hlediska za unikátní.  Vezměme si třeba matku, která předává své rady dceři. Ta potom za nějaký čas, třeba za pět nebo deset let, bude podle těchto rad působit na svého manžela tak, aby potlačila jeho snahu o svržení vlády. Tím bankovním kartelům usnadní jejich působení.

V této problematice se vychází z pozorování a dat získaných ze špionáže během války s využitím mnoha druhů psychologických testů. Na jejich základě je možné navrhnout hrubé matematické modely (algoritmy atd.), které, pokud nepředpovědí, tak alespoň předurčí hledané souvztažnosti s největší pravděpodobností. Není-li něčeho možné dosáhnout na bázi spolupráce, bude toho dosaženo  plánovaným nátlakem. Lidské bytosti jsou stroje, páky, které je možné sevřít a s nimiž lze manipulovat. Bohužel je skutečně malý rozdíl mezi automatizací společnosti a automatizací továrny na boty.

Takto odhadnuté hodnoty jsou proměnné. Jsou dány spíše měrou pravděpodobnosti než v jednotkách měny, protože měna je nestabilní a je průběžně znehodnocována inflací

 

Nátlak

Faktor I

V sociálním systému každého pojetí je dosaženo stability jedině pochopením a kalkulací s lidskou povahou (podle principu akce a reakce). Chyba v tomto aspektu může mít, a obvykle také mívá, katastrofální následky. Jako v jiných lidských sociálních schématech, je pro úspěch odvodu podstatná jedna nebo jiná forma zastrašování (nebo podněcování). Musí být aplikován fyzikální princip akce a reakce, a to jak ve vnitřním, tak ve vnějším subsystému. Pro zabezpečení odvodu a individuálního "vymývání mozků" či naprogramování jednotlivců, musí být zapojena a pod kontrolu přivedena  jak rodina, tak zájmové skupiny v okolí.

Faktor II - otec

Otec - hlava rodiny - musí být náležitě přizpůsoben, aby zajistil, že jeho syn bude vychován ve správném sociálním duchu a se správnými postoji. Aby muž, dříve než se stane otcem, byl takto zpracován, to je starost médií. Mladému muži je vštěpováno, že se buď přizpůsobí tomuto společenskému požadavku, nebo jeho sexuální život nebude stát za nic, a jeho milostné vztahy se budou rovnat nule. Je mu vštípen názor, že má dát přednost materiálnímu zabezpečení své ženy před logickým, zásadovým a čestným chováním. Jakmile bude syn muset jít do války, otec (s rosolem místo páteře) mu sám vtiskne do rukou zbraň - aby nesklidil kritiku svých druhů nebo - podle svého osobního názoru na sebeúctu - neučinil ze sebe pokrytce promarněním investice. Syn musí jít do války, jinak otec bude mít potíže. A tak jde syn do války, aniž by vlastně věděl proč.

Faktor III - matka

Ženský prvek lidské společnosti se v prvé řadě řídí emocemi. Logika je teprve na druhém místě. V boji mezi logikou a emocemi vždy zvítězí emoce - převládne  mateřský instinkt, podle kterého je na prvním místě dítě a budoucnost je až na místě druhém. Žena s novorozencem je příliš zasněná, než aby si uvědomovala, že její muž ji nedokáže uživit, nebo že je zdrojem levné otrocké práce. Žena však musí být zpracována v tom směru, aby dříve či později přijala přechod do "reality". . Protože přechod bývá obtížný, musí být rodinám vnuceno státem řízené veřejné vzdělávání a státem ovládaná centra péče o děti. Ty se musí stát běžnějšími a zákonem vynutitelnými, aby oddělení dítěte od matky a otce nastalo v co nejranějším věku. Očkování způsobující změnu chování (Ritalin) může přechod urychlit - z toho důvodu se může stát povinným.

Poznámka: Ženský impulzivní hněv může převážit nad jejím strachem. Iracionální ženská síla nesmí být nikdy podceněna a síla jejího přišlápnutého manžela rovněž nesmí být nikdy podceněna. Tak ženy například v roce 1920 získaly volební právo.

Faktor IV - syn

Dále je v době války třeba brát v úvahu emocionální tlak pudu sebezáchovy a sebezáchovný  postoj lidského stáda, které má možnost vyhnout se bitevnímu poli. Když už byl mladý člověk přesvědčen, aby do války šel, je třeba vyvinout i všemožný tlak, aby tam zůstal. Je třeba nasadit tiché vyděračství - a vsugerovávat vojákům, že pokud nepoloží i oni svou oběť, nebudou mít přátele, děvčata a nevrátí se ověnčeni slávou.

Faktor V - dcera

A co synova sestra? Ta dostane od svého otce všechny ty "dobré věci pro život" a je připravena vyžadovat za každou cenu to samé od svého budoucího manžela. 

Faktor VI - dobytek

Ti, kdo nepoužívají své mozky nejsou lepší než ti, kteří mozky nemají, a tak absolventi této bezduché školy pro medúzy, otec, matka, syn a dcera, se stanou užitečnými soumary nebo sami sobě cvičiteli.

 

Zdroj