Revoluce v Rusku poněkud jiným pohledem.

Lenin: Ospravedlnil diktaturu a teror. Vtiskl pečeť levicovému socialismu v zemi i ve světě. Vytvořil Čeku a Komunistickou internacionálu. Rodiče byli Ilja a Marie Uljanovovi Dědeček Moško Blank byl židovským obchodníkem s lihovinami. Provedl konversi ke křesťanství, aby odstranil překážku společenského a hospodář. vzestupu.

 V jižních oblastech carského Ruska představovali židovští aktivisté asi polovinu revolucionářů, s příklonem k sionismu. Dle výroku Lenina "Chytrý Rus je skoro pokaždé Žid, anebo někdo s příměsí židovské krve". A k dokreslení další výrok: "Revoluce bez popravčích čet nemá význam." Od roku 1917 započal systematické vraždění, které nepřestalo až do Stalinovy smrti. To se ospravedlňovalo poukazem na pozdější šťastnou budoucnost. Lenin jako dítě nebyl hodný a jeho povaha byla záludná. "Proletář" Lenin vlastnil několik nejdražších aut (Rolls Royce a pod), užíval si a často i střílel na lovu vysokou rovnou z auta..

Dne 8.5.1887 byl oběšen jeho starší bratr Alexandr, za spiknutí proti carovi. (Bratři Abel a Izrael přijali jména Dmitrij a Alexander.) R. 1985 se seznámil s Martovem, který v Rusku zapojoval židovské socialisty do organizací, ale nechtěl vytvořit výlučně židovskou stranu. Uzavřel též přátelství se Lvem Trockým. Lenin čerpal z teroristických praktik Jakobínů za francouzské revoluce, po léta za pobytu v Paříži, aby vystihl jak ovládat masy, co jim slibovat, jak usměrňovat a najít způsoby trvalého zachování moci. Už na zasedáních bolševické frakce předkládal hesla "ozbrojené povstání - prozatímní revoluční vláda - masový teror a vyvlastnění půdy ". S Leninem spolupracoval též polský Žid Karel Radek, který býval členem německé sociální demokracie. Gulagy už byly zakládány na příkaz Lenina a Trockého. Oba mohla uspokojit jen světová revoluce. Již od mládí byl Lenin nasáklý sionistickými myšlenkami revoluce (ruské a světové) od staršího bratra Izraela (Alexandr), odsouzeného k smrti za pokus vraždy cara. - Po Říjnu 1917 přeměnil Lenin sovětský stát v diktaturu jediné strany, která neváhala potlačovat ani stávky nebo politické protesty dělníků nebo námořníků. ("Zájem vyžaduje nasazení násilí třídy, usilující o nadvládu nad ostatními třídami. V socialismu bude vládnout proletariát.") Na jeho příkaz byla vyvražděna celá rodina cara Mikuláše II.

Tajemnou postavou ruské bolševické revoluce byl milionář - socialista Alex. Helphand Parvus. Sionistický obchodník v Německu měl styky s představiteli císařského Německa, ale podporoval bolševiky i Lenina. Měl znalosti o sionistických plánech k ovládnutí světa. V r.1916 založil za války v Leningradu lukrativní obchod a měl nitky v Rusku i Německu. Prosadil podplácení revolucionářů německými miliony a přesun Lenina a skupiny bolševiků za války přes Německo do Ruska, pak další obrovské sumy peněz z Německa pro ruskou revoluci, která umožnila mírovou dohodou odlehčení Německa od války na východě.

Trockij: (Lejba Davidovič Bronštejn), bývalý menševik, žil asi 7 let před první světovou válkou ve Vídni, kde redigoval časopis Pravda. Vedl bohatý kavárenský život. V r.1917 se přidal k bolševikům. Byl schopný publicista, řečník, organizátor. Sehrál úlohu v povstání i za občanské války, kdy byl lidovým komisařem vojenství a námořnictví a předsedou Revoluční vojen. rady. Narodil se v Rusku v Oděse, rodina se přestěhovala do Ameriky, odkud pak byl s dalšími soudruhy poslán zpět do Evropy s úkolem provádět revoluce, s finanční podporou 20 milionů dolarů od amerického bankéře Jakoba Schiffa a s podporou některých členů americké vlády. Mimoto americký židovský kongres zaslal miliony dolarů přímo ruskému revolučnímu hnutí. Další sbírku pro bolševické Rusko organizoval též miliardář William Thompson.

Lenin nabídl Trockému funkci místopředsedy Rady lid.komisařů (předseda Lenin), ale Trocký odmítl místo 2.muže ve vládě, což odůvodnil, aby ve vedení nebylo příliš Židů (místo přijal ale Kameněv). Vyhovovala mu zřejmě zatím úloha ideologa a autonomie sfér, které řídil (hlavně vojenství). Obklopil se množstvím mladých přívrženců (Glasman, Butov, Sermuks, Poznanskij aj. Přeceňoval se, byl povýšenecký a autoritářský. Trocký vytvořil Rudou armádu, která zvítězila v občanské válce (do r.1920). Krvavě likvidoval povstání námořníků (Kronštadt). Načas vládla v Rusku diktatura tria: Trocký - Kameněv - Zinověv - všichni sionisté. Stalin využil rozporů v jejich boji o moc přednostně k odstranění Trockého

Po Leninově smrti propukl vnitrostranický boj, ve kterém postupně zvítězil Stalin. Zinověv v Leningradu, ani Trocký v Moskvě ale už nemohli zastavit svůj pád, připravený Stalinem... Trocký byl vyloučen ze strany, vyhoštěn a na Stalinův příkaz pak zabit v Mexiku r.1940. (Jeho vrah Roman Mercador dostal titul Hrdina Sovět. svazu, penzi, byt a letní vilu).

Stalin: (Josef Vissarionovič Džugašvilli), nar.1879 v Gori. Otec obuvník, hodně pil. Předkové byli portugalští Židé, přišlí z ostrova "Džuga". Ještě věřící mohl být jeho dědeček. Otec i matka byli však u ruské ortodoxní církve. Stalin byl vyloučen z náboženského semináře v Tbilisi a dal se na revolucionáře, odešel k novináři Lvu Borisovičovi Rosenfeldovi (pak Kameněv). Věřil slepě doktrině Marx-leninismu. V praxi byl stále v obklopení židů - sionistů, ale časem (před svou smrtí) přicházel k poznání, že oni chtějí strhnout režim pod své vedení a započal (nedotažený) boj za jejich vyřazení (odsun židů na Dálný východ (Birobidžan), spiknutí lékařů, popravy v satelitních zemích aj.). Miloval jen první manželku Keku, po její smrti ztratil zájem i o syna. Účastnil se vyloupení Tbiliské banky, od obchodníků vymáhal peníze a zařídil nevěstinec - pro potřebu peněz na revoluci. Jeho stoupencem se stal též Vjačeslav Michajlovič Skrjabin (Molotov). Po revoluci převzal GPU (Čeka byla rozpuštěna), ve které využíval na "zvláštní úkoly" Jagodu. Lenin před smrtí chtěl Stalina zbavit moci, ale ten jeho tajný testament potlačil. Byl příliš chytrý a mazaný, měl psychologii orientálního despoty. Ale byl také opravdový marxista a revolucionář. Nejlépe také věděl, jak se chopit moci a udržet si ji... Každou diktaturu (i tzv. diktaturu "proletariátu") může tvrdě vést pouze jediný diktátor, který musí mít v moci naprosto vše. Nemůže trpět jiného soupeře v dělbě o moc! V r.1922 byl zvolen generál. tajemníkem ÚVKS (proti vůli Lenina). R. 1935 už svíral celou rozlehlou zem železnou pěstí. Nechal zabít každého, kdo by mohl ohrozit jeho moc. Např. Frunze, ministr války, se nechtěl podvolit, Stalin ho otrávil ve své kanceláři. Další opozičnící, jako Adolf Abramovič Joffe, spáchali sebevraždu. Potom byli zatčeni Zinověv, Trocký a Radek. Brutálně nechal provést kolektivizaci zemědělství, střílení a vyhánění ze statků atd., vznikl neuvěřitelný hlad vedoucí až ke kanibalismu a k milionům obětí. Manželku Naděždu po jedné hádce otrávil. Při pohřbu šel za její rakví, ale večer tančil a pil, noc strávil s mladou stenotypistkou. Dcera Světlana emigrovala 1967 do USA. Jeho další pomocník v GPU Ježov pokračoval v čistkách, a když spisovatel Maxim Gorkij a jeho syn odmítli schvalovat donucená přiznání v procesech, nechal je zabít. Před válkou provedl obrovské čistky v armádě (Tuchačevský a generalita) a jen podle samotného Kremlu od 1935 do 1938 v SSSR zastřeleno nebo utýráno 600 až 800 tisíc lidí. Více jak 5 milionů lidí živořilo v táborech nucených prací. Ku konci života sáhl Stalin k antisemitismu deportováním na Sibiř-Dálný východ. (O podobných stěhování např. Tatarů, Čečenců, Němců a pod. se v zemích sovětské zóny nikdo nedozvěděl. Při ubytování v Tbiliském hotelu v Gruzii jsem narazil na publikace v němčině, vychvalující židovské autonomní území Birobidžan od několika židovských občanů, jak dobrovolně a rádi tam odjeli "hospodařit".) Procesy se sionisty v podrobených zemích (u nás Slánský a spol.) a nakonec "spiknutí židovských lékařů" předznamenalo jeho smrt 1953, o které je několik verzí.

Pro lid vlivem propagandy byl Stalin bohem, vojáci kráčeli do bitev jeho jménem a vězňové gulagů, které byly též jeho dílem, plakali, když zemřel... Až tak dovede působit nevědomost a propagace na psychiku a názory mas lidí!

Z obsáhlé knihy STALIN od Montefiore (Praha 2004):

Stalin byl vynikající politik, sarkastický, přitom bdělý a ostražitý. Fanatický marxista a ztělesněný masový vrah… Za války zřízený židovský antifašistický výbor pod vedením herce v jidiš Solomona Michoelse, měl získat v Americe podporu pro válku. (Dozíral Solomon Lozovskij, který platil mezi Molotovovým zahraničním komisariátem za symbol Žida). Sionismus podemílal internacionalismus u vysoko postavených bolševiků. Posílení postavení Ameriky s její mocnou židovskou obcí vedlo Stalina, že mu vlastní Židé s obnovenými styky s Amerikou připadali jako pátá kolona. Požadavek Židů o Krym se mu jevil jako sionisticko - americký trojský kůň… (Krym je blízko Baku..) - Pak začaly "Procesy se židovskými lékaři" (u nás a jinde předtím se židovskými generálními tajemníky)… Těsně nato následovala smrt Stalina… ………………

Někteří další nejznámější vedoucí bolševici:

Sverdlov Jakov Michajlovič, přítel Lenina, zemřel 1919. Rodina se věnovala revoluci, jen nejstarší syn pouze Talmudu a židovským ritům. Jakov byl v roce 1917 hlavou mladého sovětského státu. Genrich Jagoda, vykonavatel krvavých čistek a monstrprocesů, se oženil s dcerou Sverdlova Idou.

Litvinov (Sinkelstein) - lid.komisař zahraničních věcí - měl hodně židovských přátel v zahraničí.

Radek (Sobelsohn Bernardovič) - spolupracovník Lenina, polský Žid, jeden z nejvyšších představitelů SSSR, se též podílel na založení Komunistické strany Německa a jako člen Internacionály v roce 1923 organizoval rudé povstání v Porúří. Rakovský rumunsko-bulharský sionista, přišel provést revoluci do Ruska

Trockij (Lev Bronstein) a Zinověv (Apfelbaum) - přišli do Ruska z new-yorského ghetta

Martov (Zederbaum) a Petrov (Weisbrot) - význační revolucionáři

Molotov (Skrjabin) - člen ÚV, ministr zahraničních věcí atd.

Kaganovič (Lazar Mojsejevič) - násilná kolektivizace, na ÚV jmenoval vedoucí gubernií, GPU, prokuratury a pod. Měl na starosti umisťování sionistů (jako v ČSR Slánský) do funkcí

Šmidt Dimitrij, velitel bolševických jednotek Ukrajiny, Kijevský okruh

Rosengolz Arkadij, šéf letecké flotily, švagr Trockého

Jakir ION - šéf vojen.okruhu Ukrajiny

Gamarnik Jan Borisovic, nejvyšší politruk RA, člen ÚV, polský Žid

Grešov (Jakov Davidovič Drabkin) - vojen.revoluční velitel

Michailov (Katzenelenborgen) - tajemník ÚV - zemědělská politika

Zinověv (Grigorij Jevsejevič Apfelbaum)- organizátor strany

Lozovskij (A.Solomon) - člen ÚV, mluvčí ministerstva zahraničí.

Jakov (Jankel Chaimovič Jurovský) - náčelník Čeky, provedl popravu carské rodiny r.1918)

Bělobordov (Jankel Izidovič Weissbart) - předseda Rady sovětů v době popravy cara

Goločkin (Šaja Izakovič) - předseda Ural oblast.sovětu v době popravy cara

Vojkov (Pinkas Lazarovič Weiner) - komisař při popravě cara

Kameněv (Rosenfeld) - jeden z hlavních vůdců revoluce

Urický (Mojsej Solomonovič)-předseda petrohradské Čeky

Abakumov- dal příkaz vyšetřovatelům nevšímat si materiálů sionistického spiknutí

Stěklov (Machamkes), Gorjev (Goldman), Měchovský (Goldenberg), Suchan (Himmer), Zagorskij (Krachmann), Meškovský (Holender) , Lev Mechlis (tajemník Stalina), Genrich Jagoda, šéf NKVD, Abel Jenukidze, tajemník ÚV, Isaak Babel,, Ejzenštejn, Mandelštamm, Ilja Erenburg, Karl Paukner, náčelník Stalinovy stráže - maďarský Žid, naprostá většina diplomatú a velvyslanců, Jakovlev (Epstein) a mnoho dalších.

Akcí likvidace carské rodiny po bolševické revoluci v Rusku byl pověřen sovět v Jekatěrinburgu, jeho vedoucí Jakov Jurovský (Chaimovič). členové byli Běloborodov (Izidorovič) a Gološčekin (Izaakievič). V popravčí četě byli dále Johann Meyer, Anselm Fischer, Isidor Edelstein a Viktor Grundfeld.

V roce 1920 procestoval Rusko Angličan Wilton a uvedl, že ze 380 komisařů bylo 300 Židů. V roce 1923 přinesl anglický Morning Post přehled 50. hlavních vůdců bolševiků. Z nich bylo: 42 Židů, 6 Rusů, 1 Němec a 1Litevec (Lenin byl zahrnut jako Rus). Anglický spis Jews in Russia si všímal 550 mužů v čele Ruska: Centrální radu lidových komisařů tvořili 3 Rusové, 2 Arménci a 17 Židů. Válečný komisariát tvořilo 8 Litevců, 1 Němec, žádný Rus a 34 Židů (Trockij, Romm, Lievenson, Kahmanovič, Beckman, Nasenholz , Schulmann, Zake a jiní). Komisariát pro vnitřní záležitosti tvořili 2 Rusové, několik Litevců, Poláků, Arménů a 45 Židů ( Zinověv, Goldenruden, Ender, Krachmar, Schreider, Joffelevič, Kronberg, Sverdlov, Blumkin, Sachs aj.). Komisariát pro vnějšek tvořil l Rus, Arménec, Litevec, Němec a 13 Židů (Joffe, Margolin, Levien, Arelrod, Beck,...). Provincie mělo pod palcem 23 komisařů, z čehož bylo 21 Židů (Khaitis měl Sibiř, Lievensohn měl Don, Sackheim Jaroslav atd.). Mezi 42 lidmi, kteří měli pod dohledem tisk, byl jediný člověk, který nebyl Žid - spisovatel Maxim Gorkij! Z celkem 550 vedoucích osobností bylo 447 Židů - to jsou fakta, podchycená tehdejšími materiály!

Vraťme se k vraždě cara a jeho rodiny (dne 17.7.1918), kterou nařídil Lenin: Popravčí četu vedl náčelník Čeky Jankel Chaimovič Jurovský (Jakov). Členové: Fischer Anselm, Horvát Lájos, Edelstein Isidor, Fekete Emil, Nagy Imré, Grúnfeld Viktor. Telegram o popravě poslali: Předseda rady sovětu Izidorovič Weissbart (Běloborodov) a předseda uralského. oblast. sovětu Šaja Izakovič Gološkin. Komisař Pinkus Lazarovič Vojkov (Weiner) dostal rozkaz, aby mrtví nebyli nikdy nalezeni. - Všichni jmenovaní byli sionisty.

Po první svět.válce přijel v čele americké delegace na mírovou konferenci presidentův přítel Bernard Baruch a spolu s ním 117 Židů. Uvědomoval si Wilson židovské aktivity?

Nemusíme rozebírat ani krach a zrady přislibované pomoci protivníkům bolševické revoluce (Kolčak, Wrangel, Judenič a další). -------

Za zmínku ale stojí výpis z knihy Larisy Vasiljevové (Moskva 1993, Praha 1996) - Ženy Kremlu:

Po staletí se udržuje legenda, že kdesi existuje jakési židovské centrum, které rozesílá Židům po světě pokyny k provádění různých činů. A že před předělem devatenáctého století uložilo židovským ženám vdávat se za perspektivní muže usilující o moc a orientovaly jejich činnost směrem výhodným pro toto židovské centrum...

Začátkem století měl ministerský. předseda Ruska Sergej Witte za ženu Židovku a dodnes to vyvolává u historiků dohady o jeho politice.

Na začátku revoluce i později mělo mnoho bolševických vůdců za ženy Židovky: Vorošilov, Molotov, Kirov, Džeržinskij, Lanačarskij, Kameněv, Kosarev, Andrejev, Poskrebyšev. Někteří židovští vůdcové měli zase ženy Rusky: Trockij, Zinověv, Sverdlov.

Vorošilová (Golda Gorbmanová) napřed chodila s Abelem Jenukidzem (Stalinův spolupracovník, později zastřelen), ale ten mířil výše, tak si vzala Vorošila, bolševického. agitátora. Koncem života ještě považovala vše bolševické za správné - i čistky antisemitské v r.1940, nebo zatčení Molovotovy manželky a smrt ředitele židovského divadla Michoelse. Teprve postřílení Židů v Babím Jaru ji zvrátilo.

Židovské manželky bolševických vůdců se přirozeně cítily jako Židé. Ale ku př. Vorošilová, Kaganovičová a další to nedávaly navenek, ale Molotovová se s tím netajila. Uspořádala recepci na počest Goldy Majerové, tehdy velvyslankyni Izraele po jeho ustavení v r.1948 (byly prý spolužačky). Obě pak vypracovaly plán, aby Krym byl vyhlášen za Židovskou autonomní oblast. (Pozn.:Stalin ji za to nechal zatknout a uvrhnout do Gulagu).

Po smrti Stalina, pak manželka Brežněva Viktorie pocházela ze židovské rodiny. Dbala na to, aby příbuzní z mužovy strany ve výhodách nepředběhli její příbuzné. J. Andropov, vedoucí KGB a po smrti Brežněva generální tajemník ÚVKS, měl matku i manželku Židovku..." Tolik z knihy Ženy Kremlu .

K osvětlení role sionistů v bývalém SSSR slouží též výňatek z knihy Můj otec Berija ve Stalinově Kremlu, od Serge Beriji (nakladatelství DITA Praha 2003):

Židé tvořili nejútočnější křídlo bolševiků. Chtěli, aby bolševismus zvítězil na celém světě. Své stanovisko začali měnit, až když byl Trockij odsunut na vedlejší kolej… Značné částky, které SSSR obdržel během války, přišly díky židovské finanční skupině, která podporovala Roosevelta…. Michoels za pobytu v USA jednal s americkými Židy o plánu založit židovský stát na Krymu…. Stalin a Berija se domnívali, že při vzniku Izraele se zajistí podpora mezinárodních finančních kruhů a bude ovlivňovat světové židovstvo s jeho finančními zdroji…. Byl-li Stalin úspěšný, tak jen proto, že měl kolem sebe samé Židy, když se chopil moci, protože Židé se mezi sebou nemohli dohodnout a dali přednost Gruzíncovi… Marx dělal dělnické hnutí na radu jeho otce, jako slibnou kariéru… Lenin budoval "kasárenský komunismus". "Demokratický centralismus" je jen podvod… Ale kdyby Trocký se stal jeho nástupcem, bylo by to ještě horší. Spolu založili koncentrační tábory a politické komisaře v armádě. Revoluce měla být po celém světě… Mezi Čekisty bylo mnoho Židů… Lenin byl horší než Stalin Byl inteligentní, intrikán, ale neschopný organizovat. Kdyby žil dál, rozložil a zpustošil by stát. Nevyznal se v ekonomice… Bolševická strana je jako vojensko - náboženský řád… Strana byla Stalinovi nástrojem násilí a kontroly.

Není bez zajímavosti, že přímou propagaci komunismu prováděli sionisté již od dvacátých let minulého století, a to budováním tzv."kibuců" v Palestině (později Izrael). Byl to také vzor pro později, v 30. létech násilně v SSSR zaváděné státní statky a kolchozy. Izraelské kibuce, jejichž forma práce a života odpovídaly ideologii komunismu, měly být příkladem k jejich zavádění v afrických zemích při předpokládaném světovém komunistickém převratu.

Také v Americe (po 2. světové válce) v akci "Protiamerická činnost" bylo vyšetřováno mnoho sionistů - členů nebo sympatizantů komunismu, pro špionáž až po vyzrazení výroby atomové bomby do SSSR (manželé Rozenfeldovi).

 

Zdroj