Výrobci svíček – rozjeďte stroje!
I když dojde-li na konec své životní cesty člověk již ve skutečně zralém věku, ani v nejmenším to nezmenšuje smutek těch, kteří ho měli rádi. O to hrůznější a ve své podstatě i děsivější je smutek za těmi z nás, kteří byli nelítostně a krutě zavražděni ve jménu nějaké zrůdné ideologie – v tomto případě islámu.
Tragédie, která se odehrála v Nice, je pro každého slušného člověka nepředstavitelná a světové sdělovací prostředky, včetně těch našich, se jí věnují ve značném rozsahu. Ale značně odlišně od informací o “uprchlické krizi“. Proč nenajdeme mezi fotografiemi z Nice obrázky podobné těm, na kterých jsou zachycena mrtvá batolata imigrantů?
Protože pohled miliónů lidí na malé dítě rozdrcené v Nice koly nákladního automobilu řízeného islámským fanatikem by kromě nekonečné lítosti a soucítění mohl vyvolat i hněv. Veřejně projevený. Agresivní hněvivou reakci proti politikům a dobře placeným aktivistům, díky jimž na území Evropské unie každý den přibývají stovky až tisíce muslimů, mezi nimiž jsou s jistotou i lidé s podobnými vražednými předpoklady, jaké měl například i Mohamed Lahouaiej Bouhlel.
Jediné, čím se političtí představitelé EU nyní zabývají, jsou kondolence pozůstalým a výzvami k tomu, aby se občané nedali zastrašit a dál žili svůj běžný život. Ale politici si na rozdíl od nich vozí své zadky v pancéřovaných limuzínách, zatímco žít „běžný život“ představuje stále větší bezpečnostní riziko.
Všimli jste si nějakých skutečně masových aktivit například francouzských občanů muslimského vyznání, kterými by se veřejně stavěli proti teroru rozpoutávaného jejich souvěrci? V podstatě ani nemohou, protože by se stavěli proti koránu. Z toho vyplývá, že každý muslim by se v souladu s koránem měl stát teroristickým vrahem. Jak je v něm přikázáno, bezvěrce by měl pobíjet na potkání. Skutečnost, že to ještě nedělá, dokazuje, že z pohledu koránu ještě dobrým muslimem není. Nebo že čeká na příhodnější situaci, či na chvíli, kdy muslimové již budou v početní převaze.
Nevím, na co eurounijní politici stále čekají. Možná na Godota. Ale jak my, čtenáři díla Samuela Becketta dobře víme, ten nikdy nepřijde. Takže místo řešení příčin problémů s muslimským terorismem jako by dávali příkaz výrobcům pietních svíček:
„Rozjeďte stroje !!!